Kněží v Ugandě i díky Čechům
Vydání: 2017/35 Pietro Parolin jednal v Rusku, 29.8.2017, Autor: Jiří Prinz
Díky podpoře českých dárců zapojených do programu pražské arcidiecézní charity Adopce na dálku byli v sobotu 19. srpna v africké Ugandě vysvěceni dva kněží a čtyři jáhni.
Díky finanční podpoře českých dárců mohli dva ugandští bohoslovci dosáhnout kněžského svěcení. Snímek Bernadeta Pavlíková
„Máme velkou radost! Děkujeme Bohu, že se to povedlo. Jsme moc rádi, že jsme Bonniface mohli podporovat,“ říká jedna z dárkyň, Felicitas Špačková z Brna. Když před šesti lety hledala, koho by v rámci projektu Adopce na dálku podpořila, budoucího kněze Bonniface Muziru si vybrala zcela záměrně – aby tak podpořila víru v této africké zemi.
V případě druhého novokněze Alexe Kimpiho šlo naopak o náhodu. „Jeho čeští podporovatelé mu pomáhali už od střední školy a pokračovali v tom i poté, co se rozhodl pro kněžskou dráhu,“ vysvětluje Jarmila Lomozová z pražské Arcidiecézní charity (ACHP). A dodává, že nyní ACHP podporuje kromě Ugandy ještě několik bohoslovců v Indii.
Obřadu kněžského svěcení se přímo na místě účastnila vedoucí mise Adopce na dálku v Ugandě Bernadeta Pavlíková. Přiznává, že událost na ni udělala velký dojem: „Jediné, co mohu říct, je to, že mě to svěcení neskutečně povzbudilo ve víře. Ta radost, s jakou novokněží a jáhni vycházeli z kostela, byla opravdu dechberoucí. Připomnělo mi to trochu atmosféru svatby: všude úsměvy od ucha k uchu. Když jsem se jednoho z kněží zeptala na jeho pocity, řekl mi jen: ‚Jsem šťastný, moc šťastný.‘ Dav rodinných příslušníků a přátel byl tak veliký, že jsme si na gratulace museli vystát dlouhou frontu,“ říká Bernadeta Pavlíková.
Na místě zaznamenala i několik zvláštností v prožívání víry ugandskými křesťany. „Pro diecézi to byla velká událost, katedrála byla úplně plná a spousta lidí musela sedět venku. V Ugandě lidé věří, že když při nějaké velké slavnosti začne pršet, je to požehnání od Boha. Proto když ke konci mše začalo z ničeho nic pršet, dobrá nálada ještě více narostla. Ačkoliv bohoslužba trvala téměř pět hodin, vůbec jsem si ten čas neuvědomovala.“
(pri)
Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články