Klenot připisovaný sv. Václavu chrání papežská bulla

Vydání: 2007/39 Evangelizace dům od domu, 25.9.2007

Mezi obdobnými královskými insigniemi jiných zemí má Svatováclavská koruna zcela výjimečné postavení. Karel IV. ji zasvětil a daroval přímo svatému Václavu. Potvrdil to pak i tehdejší papež a vyhlásil pro korunu mimořádnou církevní ochranu.

Karel IV., tehdy ještě markrabě moravský, dal korunu zhotovit na sklonku života Jana Lucemburského. Stal se pak prvním českým králem, který jí byl 2. září 1347 korunován. Úpravami a doplňováním procházela až do konce Karlova života – její vzhled je výsledkem úsilí vytvořit novou korunu českých králů se vztahem ke královské koruně Přemyslovců.
Karel IV. ji pak zabezpečil, jak nejlépe mohl. Požádal také papeže o její církevní ochranu. Tu vyhlásil Kliment VI. ochrannou bullou 6. května 1346. Za její zcizení či neoprávněné použití stanovil trest exkomunikace. V bulle je rovněž uvedeno, že Karel korunu zasvětil a daroval svatému Václavu – hlavnímu zemskému patronu. Panovník také rozkázal, že klenot má být umístěn na hlavě svatého Václava. Odtud i název Koruna svatováclavská – Corona preciosa sancti Wenceslai. Byla určena jako státní korunovační klenot a mohla být užívána Karlovými nástupci jen při korunovacích, popřípadě dalších výjimečných slavnostech.
Karel IV. tak povýšil její posvátnost a nedotknutelnost. Smrtelný panovník byl jen jejím dočasným nositelem, byla symbolem státu a spolu s ním měla nejvyšší ochranu. Patřila svatému Václavu, „který s anděly a vším nebeským rytířstvem stojí před Božím trůnem a stále se za svou zem a její lid u Boha přimlouvá“. Česká koruna se tak stala symbolem suverenity, státoprávním pojmem a sjednotitelem země i jejího lidu. Král podle Karlova korunovačního řádu vykonával slib na korunu, která představovala český stát.
ZBYNĚK VOBOŘIL



Legenda Svatováclavské koruny
Svatováclavská koruna (Koruna sv. Václava) je nejvýznamnější součást českých korunovačních klenotů. Je uložena v pražské katedrále sv. Víta a chráněna sedmi zámky. Klíče k nim má sedm představitelů české národní státnosti (prezident republiky, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády, primátor hl. m. Prahy, arcibiskup pražský a probošt Metropolitní kapituly sv. Víta).
Ke koruně se vztahuje pověst, která říká, že každý, kdo si korunu nasadí na hlavu a nemá na to právo, do roka zemře. Traduje se, že legendě se za německé okupace vysmál zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Při prohlídce klenotnice v listopadu 1941 si prý drze nasadil korunu na hlavu, aby tak znesvětil český národ i českou minulost. Za půl roku se pak stal obětí atentátu.
(red)



Svatováclavská koruna je vysoká 19 cm. Váží 2,358 kg. Je zhotovena ze zlata o ryzosti 21 – 22 karátů. Na křížku na vrcholu koruny je nápis „Hic est spina de Corona Domini“ (Zde je trn z koruny Páně). Do vrcholového kříže Karel nechal uložit jednu z nejcennějších relikvií křesťanského světa – trn ze Spasitelovy koruny. Na koruně je 96 drahokamů a perel. Podle mineralogické analýzy pocházejí z orientálních nalezišť, většina z nich má nepravidelné přírodní tvary. Do zlatého křížku je vsazena safírová kamej se zobrazením ukřižovaného Krista, pravděpodobně byzantského původu. Vrcholový křížek symbolizuje dávné insignie prvních přemyslovských vládců. Historizující návrat Svatováclavské koruny ke korunám přemyslovských panovníků ukazuje na význam, který Karel přikládal dávné tradici českého státu, a na úctu, kterou této tradici věnoval.
Snímek archiv KT


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay