Klášterní zahrady těší a pomáhají léčit i dnes

Vydání: 2019/33 Papež: Oživme sílu Evropy, 13.8.2019, Autor: Alena Scheinostová

Kdy jindy než v létě do svého programu zařadit návštěvu některé z klášterních zahrad?

Obdélníkové záhony jsou pro klášterní zahrady typické. Snímek Otevřená zahrada

Stejně jako kamenné budovy se podílejí na kráse, smyslu i symbolice klášterů. Navíc s sebou nesou nejedno prvenství. Například řád milosrdných bratří, zaměřený na službu nemocným, právě u nás – ve Valticích – založil počátkem 17. století svou vůbec první nemocnici na sever od Alp, což znamenalo i velkou zahradu plnou léčivých rostlin. Z nich se totiž po staletí připravovaly léky ve formě odvarů, tinktur či mastí. „Kolem našich nemocnic bývalo dost prostoru, dokonce i dnešní nemocnice Na Františku v Praze měla velkou zahradu – dnes na jejím místě stojí hotel President,“ připomíná sekretář milosrdných bratří Vít Pospíchal. Dodnes se v klášterních knihovnách dochovaly herbáře a medicínské spisy, které s pěstováním a využíváním bylin úzce souvisely. Herbář milosrdného bratra Norberta Boccia, který vznikl právě ve Valticích v polovině 18. století, tak Čechům představil například exotický ananas.

Část valtické klášterní zahrady se dnes pyšní obnovenou tváří, o niž se zasloužili botanici z Mendelovy univerzity v Brně. Voní tu přes 300 druhů bylin a konají se tu prohlídky a kurzy pro veřejnost. Podobně rozkvétá řada dalších zahrad, sadů a parků při stávajících i zaniklých klášterech. V tomto čísle KT jim věnujeme dvoustranu. A poznamenejte si, že každý rok v červnu lze navštívit i mnohé z těch, které nebývají běžně přístupné, a to v rámci festivalu Víkend otevřených zahrad.

(sch)