Když na Bouřňáku bouří

Vydání: 2007/31 Svobodní zednáři včera a dnes, 31.7.2007, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

Trápí vás chmury? Cítíte se přepracovaní? Přesně na tyto a podobné neduhy je vhodný náš dnešní výlet pod heslem: To chce rozchodit. Ano, pohyb je někdy lepším lékem než spánek, nemluvě o sedativech.
Místo tradičního sobotního nákupu vezměte na záda batoh a sedněte do vlaku. Dojedete do zastávky Horní Háj (kousek od Duchcova) a budete procházet Domaslavickým údolím, kde se zachovaly původní bukové porosty. V potůčku můžete ovlažit unavené údy či otřít zpocené čelo. Poznáte vzácný koprník, který roste pouze v Krušných horách?
Přes Vrch tří pánů se dostanete na Bouřňák (869 m). Co to, že by bouřka? Je to skutečně stylové, když dorazíte na Bouřňák za hromů a blesků. Útočiště pak najdete v horské chatě, kterou nechal postavit propagátor turistiky Karel Lím. Jeho zásluhy připomíná pamětní deska. Ve 20. a 30. letech minulého století byli pěší turisté považováni obzvláště venkovskými lidmi trochu za exoty. To ale bylo v době, kdy většina lidí fyzicky pracovala. Dnes je mnohdy naší největší pohybovou aktivitou posouvání počítačové myši...
Procházíme horským střediskem Mikulov. Krušnohorská železniční trať Most–Moldava, která jím prochází, byla předána do provozu již v roce 1885 a je kulturní památkou včetně viaduktů, tunelů a nádražních budov. Za povšimnutí stojí též krásné hrázděné stavby. Vzhledem ke své horské poloze je Mikulov vyhledáván pěšími turisty i vyznavači horských kol, pro které jsou zalesněné svahy Krušných hor se spoustou lesních cest přímo eldorádem. Většina turistických tras je navíc propojena s Německem.
Nekrásnější výhledy se nám naskytnou z blízké vyhlídky Vlčí kámen. V dálce se pyšně tyčí Milešovka, vpravo vidíme Bořeň a Zlatník. Ve Mstišově mají nově opravenou barokní kapli sv. Huberta a hned vedle nás zve k návštěvě hostinec U Macháčků.
Abychom si nezkazili dojem z přírody, můžeme zbylý kus cesty, který vede po asfaltu, dojet do Teplic městskou dopravou. Teplice jsou našimi nejstaršími lázněmi, v 1. polovině 19. století byly dokonce označovány za „salon Evropy“. Léčí se zde převážně choroby pohybového ústrojí. A kdopak zjistí názvy teplických pramenů, děti? (Pomůcka pro dospělé: Pravřídlo a Hynie.) Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay