Když jsme měli mít za humny americký radar...

Vydání: 2010/22 Inteligentní plán, 25.5.2010, Autor: Aleš Palán

Autorům snímku se podařilo natočit veselý film o vážných věcech, aktéry svého příběhu nezesměšňují, ale dívají se na ně s pochopením. Divák přitom ani na minutu nezapomíná, že celá ta taškařice má hluboký podtext.

Taková slova by si o své komedii chtěl přečíst snad každý režisér. Tentokrát jsou ale určena dvěma dokumentaristům Vítu Klusákovi a Filipu Remundovi a jejich mrazivé dokumentární taškařici Český mír. Už názvem díla se režiséři hlásí ke svému prvnímu filmu Český sen – příběhu nákupní horečky u neexistujícího hypermarketu. Tentokrát natočili dokument o jiném snu: o tom, že v Brdech bude, nebo nebude stát americký radar. Dokumentaristé sledují příběh od jeho mediálního zrodu – už tehdy přijíždějí do Trokavce, vesnice, jejíž starosta zvedl prapor odporu proti záměru vlády postavit mu za humny vojenské zařízení. Přidávají se k němu aktivisté Greenpeace, mladí komunisté, a zejména většina české populace, která u nás cizí vojska prostě nechce a basta. To už se ale ke slovu dostává i druhá strana, podpořená v některých momentech také oficiální vládní kampaní, a pro radar se dělají besedy, vyslovují se známé osobnosti, ministryně obrany nazpívá píseň… Snad nejméně věrohodně působí na plátně argumentace představitelů vládního proradarového týmu a ekologických a trokaveckých aktivistů. Jedni v nažehlených oblecích, druzí v maskáčích, jedni jednoznačně pro, druzí zarputile proti. Na obou stranách však za jejich zády tušíme v některých případech velké peníze, případně zájem ukázat se v té velké mediální hře a užít si svých pět minut slávy. Co na tom, že je ta sláva hodně trapná. Naopak, čím jdeme „níž“, tím víc působí jednotlivé postoje autenticky. Zde se odhaluje sama dřeň sporu. Trokavečtí venkované na zabíjačce připouštějí, že mají z radaru strach. Básník Ivan Jirous, který se vzteká a běsní na jednom protiradarovém mítinku, naopak apeluje: Co jste dělali, když tu Rusové instalovali rakety SS 20? Nemějte strach aspoň tentokrát. Na tuto jemnou vrstvu, na práci s vlastními emocemi, ovšem pod palbou napulírovaných „argumentů“ amerických generálů či „protestů“ ve formě bojových her Greenpeace, není místo. Největší zásluhou filmu Český mír je, že právě tento prostor v divákovi otvírá. Divák, který si chce procházku radarovským hemžením náležitě užít, měl by si odmyslet, že také on v té době pravděpodobně patřil k jednomu z těchto sveřepých názorových táborů, byť se dost možná takto veřejně neexponoval. A kdo by se chtěl zamyslet, měl by si to – alespoň po skončení filmu – připomenout.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 13. – 19. dubna 2021

Co nám covid dal a vzal

Jak se pandemie podepisuje na životě církve a samotných věřících? Přibylo online přenosů bohoslužeb, na řadě míst se lidé aktivněji zapojili do služby.

celý článek


Oltář z Brna se stěhuje do Říma

Minulou středu byla zahájena demontáž obětního stolu v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově. Poté 1,1 tuny těžký oltář, jehož autorem je řezbář, sochař…

celý článek


Pastorace je možná i ve virtuálním světě

Originální způsob, jak se i za pandemie setkat s dospívajícími ze své diecéze, nabízí mohučský biskup Peter Kohlgraf. V neděli 18. dubna odpoledne se za nimi vydá do online…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay