Kdo chodí pravidelně do kostela?

Vydání: 2020/8 Pro církev s amazonskou tváří, 18.2.2020

Jako věřící se u nás prohlašuje téměř třetina populace. Kolik z nich však přichází pravidelně v neděli do kostela a kdo jsou? Odpověď na tyto otázky se snaží dát odbor analýz církevních dat ČBK.


Osm procent ze všech pokřtěných katolíků chodí pravidelně do kostela. Ilustrační snímek Tomáš Cigánek/Člověk a Víra


Na podzim loňského roku uspořádaly česká i moravská církevní provincie ve spolupráci se zmíněným odborem rozsáhlou anketu mezi návštěvníky bohoslužeb. Její výsledky jsme zveřejnili v minulém vydání KT, nyní přinášíme další podrobnosti. „Podařilo se nám součty porovnat mimo jiné s údaji z matrik, které máme k dispozici – odhadem je v naší zemi 4 600 000 pokřtěných. Díky podzimní anketě přímo v kostelích jsme pak zjistili, že pravidelní účastníci bohoslužeb tvoří zhruba osm procent z nich. Můžeme v tom vidět velkou pastorační výzvu. A lze díky tomu i srovnávat. Zjišťujeme, že například v porovnání s tradičně katolickými zeměmi u nás chodí do kostela řádově o polovinu více pokřtěných,“ vysvětluje vedoucí odboru analýz církevních dat ČBK socioložka Kateřina Pulkrábková.

Počty osob, které se v říjnu 2019 zúčastnily ankety při nedělní bohoslužbě, oproti minulému zjišťování před pěti lety poklesly o 10 %. V moravské provincii je pokles ještě výraznější: o 12 %. Přesto je účastníků bohoslužeb v moravské provincii stále více než v Čechách – dvě třetiny ze všech účastníků nedělních mší svatých jsou na Moravě a ve Slezsku.

Sociolog Daniel Chytil z odboru analýz církevních dat zmiňuje při porovnávání obou církevních provincií pozoruhodný postřeh: „V nábožensky živých oblastech Moravy, kde děti nechá pokřtít polovina místních, chodí do kostela desetina z nich. A v někdejších Sudetech, kde se jako věřící deklaruje sotva desetina populace, navštěvuje v neděli bohoslužby také desetina z těchto lidí.“

Učastnici podle pohlavi a věku

Výsledkem říjnové ankety mezi účastníky bohoslužeb není jen publikovaný odhad, že nedělní mši svatou v ČR pravidelně navštěvuje 375 tisíc lidí, tedy 3,5 % obyvatel, ale také řada dalších zajímavých údajů. Věkové složení pravidelných návštěvníků například odpovídá věkové struktuře pokřtěných. „Lze ovšem předpokládat, že starší lidé by chodili více, kdyby jim to zdraví a dostupnost bohoslužeb umožnily,“ upozorňuje Kateřina Pulkrábková.

Ženy představují 59 % návštěvníků bohoslužeb a ve všech věkových skupinách, do nichž byla anketa rozdělena, také převažují. „Čili v žádném věku nechodí do kostela více mužů než žen,“ poukazuje na významnou přítomnost žen v chrámech Daniel Chytil a dodává: „Pravidelně nedělní mši sv. navštěvují nejvíce ženy v důchodovém věku. Nejpočetnější pětiletá věková skupina vůbec je 70–74 let, společně s okolními věky 65–69 a 75–79. Potvrzuje to známou skutečnost, že v kostelečastěji najdeme starší ženy, které se obecně účastní společenského života komunity častěji než muži. Ženy nad 65 let tvoří pětinu ze všech návštěvníků bohoslužeb. Důvodem je jak jejich větší ochota chodit na mše svaté pravidelně, tak vyšší věk dožití.“

Mužských návštěvníků bohoslužeb potkáme ve věku 70–75 let také hodně, dokonce je to druhá nejsilněji zastoupená věková skupina mužů. „Jednak jsou zpravidla v důchodu a opět nacházejí cestu do kostela, ale zároveň jde o silnější poválečné ročníky,“ připomíná Daniel Chytil.

Vůbec nejvíc mužů je ale ve věkové skupině 10–14 let, tedy mládežníků, často ministrantů. Další silněji zastoupené věkové skupiny jsou zmíněné Husákovy děti ve věkovém intervalu 40–44 let. „Je to potěšující skutečnost, protože v sedmdesátých letech mezi narozenými statisticky ubylo těch, které nechali rodiče pokřtít,“ vysvětluje Chytil.

Nadějná pětina

Na začátku pronásledování církve komunistickou diktaturou byly tři čtvrtiny obyvatel Čech a Moravy katolického vyznání. Jen v roce 2018 zemřelo podle Českého statistického úřadu 81,5 tisíce lidí ve věku nad 70 let. „Tento přirozený úbytek nejstaršího obyvatelstva, které ještě bylo katechizováno a vychováváno ve víře, se projevuje také prázdnými lavicemi v kostelích,“ připomíná čísla sociolog Daniel Chytil.

Naproti tomu nadějným údajem pro budoucnost církve je, že děti a mladí lidé do 20 let tvoří 19 % návštěvníků bohoslužeb, což je téměř pětina. „Důvod je také demografický: ve věku 5–9 a 10–14 let jsou silnější ročníky z přelomu minulé dekády, potomci tzv. Husákových dětí. Zároveň jsou to děti ve věku, kdy ještě chodí do kostela s rodiči. To je další pastorační výzva, protože můžeme doufat, že kluci a děvčata, kteří se pohybují ve společenství věřících, případně slouží u oltáře, získají vztah k víře a Bohu a budou mít vštípené základy náboženské výchovy,“ zdůrazňuje Kateřina Pulkrábková.

Ekonomicky aktivni

Mezi návštěvníky bohoslužeb je 38 % ekonomicky aktivních lidí. U mužů je to 46 % a u žen 33 %, což je vysoké procento, zvláště když si uvědomíme, kolik je mezi účastníky mší dětí a seniorů. Ve většině diecézí české církevní provincie je výdělečně činných mužů mezi lidmi v kostele více než polovina, na Moravě tomu tak není nikde, protože do kostela tam chodí více mužů ve vyšším věku a odcházejí i dříve do penze.

Ve věku od třiceti do šedesáti let má příjem devět z deseti mužů. Takto vysoká míra ekonomické aktivity je u žen v období 45–54 let. „Před ním je patrné snížení výdělečné činnosti ve věku, kdy přivádějí na svět děti. Ve vyšším věku je zase zřejmý dřívější nástup do penze,“ vysvětluje Kateřina Pulkrábková.

Jak to bude příště

Bez ohledu na to, zda bude příští rok při sčítání lidu, domů a bytů připojena otázka na náboženské vyznání, chce odbor analýzy církevních dat v následujících letech získat ještě přesnější údaje o věřících v ČR i o pravidelných účastnících bohoslužeb. „Chceme-li zjistit skutečný počet pravidelných týdenních návštěvníků mší svatých, včetně těch, kteří přicházejí o sobotách nebo nemohou dojít vždy (např. pro nemoc), je to třeba metodicky a organizačně lépe připravit, což máme v plánu,“ reflektuje zkušenost i záměry Kateřina Pulkrábková.

JIŘÍ MACHÁNĚ, KAREL PUČELÍK



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Publicistika, Zpravodajství



Aktuální číslo 39 22. – 28. září 2020

Křesťanské symboly v politice

Symboly jsou pro lidskou povahu důležité, ale u každého z nich musíme mít neustále na paměti, že je pouze pomůckou k pochopení něčeho většího a hlubšího.

celý článek


Libanon: zachováváme si naději

Osm týdnů po masivním výbuchu, který zdemoloval libanonskou metropoli Bejrút a připravil statisíce lidí o přístřeší, do země stále míří mezinárodní pomoc. Místní…

celý článek


Přinuceni k útěku jako Ježíš

V naší době se miliony rodin nacházejí v bezútěšné situaci podobné té, jakou zakoušela Svatá rodina na útěku do Egypta. Upozorňuje na to papež František ve svém poselství…

celý článek


Katolický týdeník mění distributora novin

KT bude od příštího vydání do schránek čtenářů doručovat prostřednictvím své sítě společnost PNS - nikoliv Česká pošta, jak tomu bylo dosud. Správa předplatitelského…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay