Každý chce někam patřit
Vydání: 2019/24 Vstoupili do křesťanské dospělosti, 11.6.2019, Autor: Matúš Demko
Slovenský novinář FRANTIŠEK MÚČKA sází na čtenáře, kteří jsou schopni ocenit informace podávané v souvislostech. Ve veřejné debatě varuje před hysterií a naopak vybízí k zaujetí klidnějšího tónu. Média by podle něj měla diskusi o společenských tématech kultivovat.
„Nejlepší službou čtenářům v dnešní době je přinášet informace v kontextu,“ říká slovenský novinář František Múčka. Snímek Andrej Lojan
V minulosti jsem se mezi slovenskými věřícími setkával s názorem, že sekulární média jsou zaměřená proti církvi a proti křesťanství. Platí to pořád?
Média většinou měla tendenci být liberálnější než ostatní společnost. Z tohoto hlediska jsou také kritičtější a předpojatější vůči církvi a institucím, které se hlásí k víře.
Proč jako křesťané odmítáme liberalismus? Vždyť už přece v samotném jeho názvu se ozývá slovo „svoboda“.
Svobodu bych od liberalismu neodvozoval. To slovo (liberalismus) v dnešním kontextu často slouží jen jako nálepka pro určitou názorovou linii nebo jako marketingové heslo. Ale narážíte-li na to, že konflikt mezi „křesťanským“ a „liberálním“ táborem je dnes ostřejší, než byl kdykoliv předtím, pak asi máte pravdu. Společnost se polarizuje. Dobře to například vidíme na tom, jak přibývá případů, kdy si studenti na univerzitách stěžují, že jim tam přednáší někdo, kdo zastává přesně opačné názory než oni sami. Dokonce i na základě měřitelných ukazatelů můžeme vidět, že propasti mezi jednotlivými „tábory“ se prohlubují.
Když hovoříte o polarizaci společnosti, v čem ji hlavně vidíte?
V posledních letech eskaluje politika identit: každý se snaží se s něčím identifikovat, někam se zařadit, někam patřit, žít to, co ho nejlépe vyjadřuje. Oproti minulosti se lidé víc vyhraňují vůči ostatním. A to všechno samozřejmě ještě zmnožují sociální sítě, internet, současná digitální doba.
Měla by křesťanská média spíš hledat cestu k sekularizované společnosti, anebo – v duchu „politiky identit“ – posilňovat identitu věřících?
Podle mě by ji rozhodně neměla popírat. Někdy se to však chápe jako vyhraňování se vůči ostatním. Souhlasím s tím, že bez budování mostů nemají média smysl. To je jeden z jejich úkolů. Ale křesťané by se při tom neměli vzdávat své identity. A když dochází ke konfrontaci, měli by se křesťané snažit co nejvíc ji kultivovat. Oni však často – a to je jejich kámen úrazu – dělají přesný opak: konfrontaci vyhrocují a vyvolávají hysterii.
Jako novinář jste dlouho působil v sekulárních médiích, několik let však už vedete online magazín Postoj.sk, který má podtitul „konzervativní deník“. Jaká byla vaše profesní dráha?
V médiích se pohybuji sedmnáct roků, z toho třináct let jsem strávil spíš v liberálních médiích, kde jsem většinou fungoval jako ekonomický komentátor a redaktor. Když jsem projevil svůj křesťanský nebo konzervativní názor, lidé v liberálních redakcích to chápali jako určité zpestření, i když to někdy pěkně jiskřilo. Kolegové byli sice korektní, ale po nějaké době jsem se začínal cítit izolovaně – jako nějaký exot. To, co nás vedlo k založení magazínu Postoj.sk, bylo také to, že i když je Slovensko vnímáno jako konzervativní a křesťanská země, tak tu v podstatě žádné zajímavé konzervativní médium nebylo.
Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
FRANTIŠEK MÚČKA je dlouholetý ekonomický novinář, bývalý zástupce šéfredaktora ekonomického týdeníku Trend, komentátor deníku SME a zástupce šéfredaktora magazínu .týždeň. V současné době vede konzervativní online magazín Postoj.sk. Je ženatý, otec dvou dětí.
MATÚŠ DEMKO
Sdílet článek na:
