Kauza literárního historika Putny zasáhla i církev
Vydání: 2013/22 Brány kostelů se znovu otevřely, 29.5.2013, Autor: Jiří Prinz
Stranou sporu o jmenování literárního historika Martina C. Putny profesorem, který s akademickou obcí vedl v uplynulých dnech prezident Miloš Zeman, nezůstala ani katolická církev.
Postupně se k případu vyjádřilo hned několik jejích představitelů. „Vyslovuji svou podporu rektorovi Univerzity Karlovy v jeho rozhodném úsilí o ochranu akademických svobod a nezávislosti proti bezprecedentnímu zásahu prezidenta Zemana do těchto svobod,“ postavil se za Martina C. Putnu kardinál Miloslav Vlk. Emeritní pražský arcibiskup dokonce přirovnal počínání prezidenta Zemana k ideologickému kádrování z doby před listopadem 1989.
Snad ještě ostřeji se k případu vyjádřil teolog Mons. Tomáš Halík. Vadila mu zejména podpora, které se Zemanovi dostalo od některých zástupců církve. Halík ji označil za „podlézání moci“. Spojenectví prezidenta s katolickou církví v této souvislosti naznačovala i některá média, například slovenský deník Sme, podle něhož v kauze Putna uzavřela církev s „ateistou Zemanem mocenský pakt“.
Interpretaci Sme však zástupci církve odmítají. Opat Strahovského kláštera P. Michael Josef Pojezdný, jemuž se stejně jako prezidentovi záměr akademické obce jmenovat Putnu profesorem nelíbí, veřejně prohlásil, že v celé záležitosti plně respektuje rozhodnutí UK. A pražský arcibiskup Dominik Duka, jehož některá média označila za Zemanova spojence, se výslovně odmítl do sporu jakkoli vměšovat. „Myslím, že ta kauza nebyla rozhodnuta, tak bych do ní ani nevstupoval,“ prohlásil kardinál Duka ještě předtím, než se prezident nakonec rozhodl svůj podpis pod Putnovu profesuru připojit.
Sdílet článek na:Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
