Karel Stádník: sloužil církvi nejen svým uměním

Vydání: 2011/4 Vládní reformy, 18.1.2011

Ve věku 86 let zemřel v Praze 12. ledna akademický sochař Karel Stádník, autor mnoha děl sakrálního umění v našich zemích i v zahraničí. Jeho pohřeb se konal v pondělí 17. ledna v 13.30 hodin v klášterním kostele sv. Markéty v Praze na Břevnově.

Narodil se 24. srpna 1924 v Třemošné u Plzně. Na pražské Akademii výtvarných umění absolvoval v roce 1949 u profesora Otakara Španiela. Svůj talent věnoval výhradně sakrálnímu umění – ať už šlo o restaurování převážně gotických a barokních plastik nebo o volnou tvorbu. Mezi jeho nejznámější díla patří originální Křížová cesta v kostele P. Marie Královny míru v Praze na Lhotce, Křížová cesta v katedrále sv. Václava v Olomouci nebo v kapucínském kostele P. Marie Andělské v Praze na Hradčanech. Zvláště jeho lhotecká Křížová cesta je evropským unikátem – znázorňuje totiž jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty formou zastavení na cestě utrpení člověka v průběhu dějin. Tato Křížová cesta vznikla v politicky nelehké době po porážce Pražského jara – z umělé pryskyřice ji Karel Stádník vytvořil v letech 1973–1975. Jeho moderní pojetí křížové cesty se po pádu komunismu stalo inspirací pro kardinála Vlka k úvahám nad utrpením Krista a lidstva (v režii Víta Hájka vznikl roku 1996 televizní dokument „Křížova cesta akademického sochaře Karla Stádníka s textem kardinála Miloslava Vlka“). Celá řada pražských chrámů vděčí Karlu Stádníkovi také za sochařsky pojednané oltářní stoly – počínaje kostelem sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech přes Sv. Havla, Sv. Markétu v Břevnově až po poslední realizaci v kostele P. Marie a slovanských patronů v Emauzích. Jeho díla najdeme ale i mimo hlavní město. Například pro kostel sv. Václava v Břeclavi navrhl oltář, ambon a sedes a je autorem i zdejší Křížové cesty. Oltář podle jeho návrhu najdeme rovněž ve farním kostele sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou. Do Stádníkova obsáhlého díla patří i významné restaurátorské práce (např. Mistr I. P. v chrámu Matky Boží před Týnem v Praze) či portrétní obrazy. Karel Stádník sloužil církvi nejen svým uměním, ale také jako vůbec první český trvalý jáhen. Vysvěcen byl tajně kardinálem Meisnerem 17. listopadu 1984 v Berlíně.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 14 31. března – 6. dubna 2020

Anketa mezi kněžími: Jak se proměnila vaše služba?

Zeptali jsme se kněží, jaké cesty a způsoby doprovázení farníků volí v těchto dnech a jak se změnila pastorace v jejich farnosti.

celý článek


Zjišťujeme, že svět je křehký

To, co žijeme nyní, může být jen malá ochutnávka krize, kterou může vyvolat změna klimatu – upozorňuje lucemburský arcibiskup JEAN-CLAUDE HOLLERICH SJ, předseda Komise…

celý článek


Jak slavit v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem, kdy bohužel distribuce Katolického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay