Kardinál Vlk se rozloučil s Josefem Sukem

Vydání: 2011/30 Ďábel v pohádkách, 20.7.2011, Autor: Štěpán Havlíček

Lidé v lavicích povstávají a průvod kněží a ministrantů přichází k oltáři. Kráčí kolem rakve, kterou zdobí desítky věnců a kytic. Jejich dárci jsou jednotlivci, firmy i státní instituce. Ve shromáždění vidíme i představitele české kultury a politiky v čele s prezidentem Václavem Klausem.

Zádušní mši za světově proslulého houslového virtuóza Josefa Suka na pražském Vyšehradě slouží kardinál Miloslav Vlk. K zemřelému měl blízký vztah – pravidelně se účastnil Sukových koncertů a patří k obdivovatelům hudby Antonína Dvořáka, jehož byl Josef Suk pravnukem, ale také vynikajícím interpretem. Kardinál také jeho slavné předky – Josefa Suka staršího a Antonína Dvořáka – ve své promluvě připomíná. „Zdá se mi, že se v něm obě generace jakoby setkávají, a to nejenom umělecky, ale také duchovně, protože tito jeho předchůdci byli hluboce duchovní lidé. Tohle všechno určitě ovlivnilo jeho duši. Byl takový šlechtický typ, s opravdu laskavým vztahem k druhým lidem. Když jsem býval na jeho koncertech, viděl jsem, že tyto hodnoty z něho přímo září,“ říká kardinál a připomíná vánoční koncerty, na které ho hudebník zval do zámku ve středočeském Štiříně. „Když jsem tak mistra při těchto koncertech pozoroval, byl jsem hluboce přesvědčen, že hraje k narozeninám malému Ježíšovi.“ Po skončení bohoslužby byla rakev s ostatky zesnulého přenesena na vyšehradský hřbitov. Splnilo se tak Sukovo přání, aby jeho tělo spočinulo vedle hrobu Josefa Slavíka, jednoho z předních houslistů 19. století. Hrob Josefa Suka zdobí reliéf představující ve stylizované podobě housle a z nich vystupující kříž. „To, co nad rakví a nad celým rozloučením zářilo, byla naděje. Naděje, že vstaneme z mrtvých. Všichni mocní i bezmocní musejí bez rozdílu odejít, ale to, co nás zachraňuje, je naděje ve zmrtvýchvstalého Pána, který nám otevřel cestu za hranici smrti – cestu k věčnému životu,“ uzavírá kardinál Vlk.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 5 31. ledna – 6. února 2023

Co popřát novému prezidentovi

Ke gratulacím nově zvolenému prezidentovi ČR Petru Pavlovi se připojují i představitelé církve. „Nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály…

celý článek


Není čas naříkat, ale rozhlížet se

Co je církev? Říkáme, že je Kristovo Tělo – a já věřím, že Bůh jej v tomto světě nenechá zaniknout. Dosud se totiž církev dostala i přes sebevětší krize a byla…

celý článek


Proč nás volby rozdělily a co s tím

Důležitý problém kolem prezidentských voleb je „polarizace společnosti“, tedy to, že se lidé o kandidátech a jejich názorech často hádali a někdy i rozkmotřili. A…

celý článek


A stíháš dělat ještě něco?

S narozením prvního potomka si maminky začnou klást otázky: Neztratím se v nekonečném kolotoči krmení, přebalování a péče o domácnost? A kde najdu čas pro sebe, manžela, Boha?

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay