Kadidlo je odvěkou součástí liturgie

Vydání: 2010/42 Ohrožený Tibet, 14.10.2010

Když se nevěřící zeptá: Vždy když vidím v televizi, jak farář mává kolem sebe kadidlem, připadá mi to, jako by prováděl nějaký předpotopní pohanský rituál. Copak něco takového patří do 21. století?

Náboženství a kultura všeobecně jsou založeny na rituálech. Proto není nic zvláštního, když dirigent řídí orchestr ve fraku s taktovkou a v bílých rukavicích. Od něj nikdo nečeká, že vystoupí v riflích, v kšiltovce s nápisem „I love Mozart“ a s laserovým ukazovátkem. Ani liturgické obřady nemohou pominout tradici. Ačkoliv se pak jeví tajemně zastaralé a místo respektu mohou vzbudit druhou reakci: ironii. Ale díky výstižnému českému obratu „podkuřovat někomu“ je tento starobylý symbol okuřování všem dostatečně srozumitelný – vyjadřuje velkou úctu. Obdobný dojem zanechává tradiční božítělový průvod s baldachýnem a družičkami sypoucími květy. A právě květiny a kadidlo dávají jedinou příležitost zapojit v kostele i náš čich. Křesťanství užívání kadidla nepřevzalo od pohanů, ale z židovského chrámu, kdysi jediného místa zasvěceného pravému Bohu. Přesně to ilustrují slova starozákonního žalmu: „Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť.“ Také křesťanská část Bible – Nový zákon – vnímá kadidlo jako součást nebeské liturgie a v knize Zjevení uvádí: „Vystoupil dým kadidla spolu s modlitbami věřících z ruky anděla před Boží tvář…“ Je pravda, že kadidlo užívají i pohanské kulty, protože rostlinná pryskyřice nepodléhá zkáze a ještě na žhavém uhlí vytváří bílý dým s příjemnou vůní. To ale nemůže být důvodem, proč neobětovat vzácné věci skutečnému Bohu. Dokonce je stanoveno, aby každé vystavení Nejsvětější svátosti v monstranci doprovázelo užití kadidla. Vedle uvedené argumentace proti kadidlu někdy nastupuje i nová, zdánlivě vědecká, hovořící o možnosti halucinogenních, nebo dokonce karcinogenních účinků. Její hlasatelé však opomíjejí skutečnost, že příležitost k setkání s kadidlem je už proti minulým staletím velmi vzácná, v průměru snad jen několik minut v měsíci.

P. Marek Slatinský, farář v Šaraticích Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 28. června – 11. července 2022

Z Ukrajiny až na Velehrad

Manželé Lili a Oleksij Ostapčukovi jsou absolventi Kyjevské národní univerzity kultury a umění. Oba vystudovali hru na damburu, což je typický ukrajinský hudební nástroj.

celý článek


Brněnské Výstaviště opět ožije konferencí

Po dvouleté pauze způsobené pandemií se na brněnské výstaviště vrací Katolická charismatická konference.

celý článek


Chci nabourat mýtus rudé Karviné

Dny teď tráví v archivech a s pamětníky. KARIN LEDNICKÁ se při přípravě závěrečné části svého knižního díla Šikmý kostel noří do dějin Karvinska v 50. letech.…

celý článek


Překonali jste krizi v manželství? Napište nám o tom

Sesbírat příběhy manželských zkušeností se vztahovým karambolem, které se podařilo překonat, by chtěl dlouholetý průvodce snoubenců a autor příprav na manželství,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay