K modlitbě i k radosti

Vydání: 2022/20 Papež o válce a Kirillovi, 10.5.2022, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma 20

Jak dokáže naši domácnost proměnit i malý obrázek Panny Marie? Jasní místo, tiší neklid, vnáší pokoj. Naši předkové měli v oblibě podmalby na skle, díla tradičního náboženského lidového umění.

Panna Maria Tuřanská, dílo malířky Zuzany Čechové-Kadlecové. Její tvorbu je možné zhlédnout v rámci výstavy „Světec nebo světice, ochránci to světnice“ v Muzeu Vyškovska do 29. května. Snímek archiv výtvarnice


Obrazy na skle tvořily charakteristickou součást vybavení venkovských jizeb. Byly umístěny nad stolem, za nímž se pravidelně scházela celá rodina. „Obrazy Krista, Panny Marie a dalších světců vytvářely nad hlavami obyvatel domu náznak nebeské klenby, z níž dolů na pozemské dění shlíželi patroni a ochránci, zajišťující přízeň a bezpečí,“ říká etnografka a publicistka Alena Kalinová. Podle ní podmalby na skle představují jeden z nejpřitažlivějších výtvarných projevů, které se v lidovém prostředí dochovaly. Upoutají diváka nespornými estetickými kvalitami, zářivostí barev a neopakovatelným půvabem zobrazených postav a scén.

Velká část maleb na skle se námětem vázala k Panně Marii, která se v barokní době těšila z mnoha důvodů zvláštní úctě, byla ochranitelkou církevních řádů, patronkou zemí, měst, šlechtických i měšťanských rodů, zejména ale byla velmi ctěná prostými lidmi. „Kromě několika výjevů ze života Panny Marie představovaly významnou skupinu lidových podmaleb na skle především repliky zázračných obrazů a soch,“ doplňuje
etnografka.

Když před 13 lety papež Benedikt XVI. navštívil Brno a sloužil mši svatou v Tuřanech, byla mu předána právě podmalba na skle s motivem Panny Marie Tuřanské (viz ilustrace). Autorkou je Zuzana Čechová-Kadlecová, která svojí tvorbou navazuje na rodinnou tradici: její tatínek, architekt Alex Kadlec, rozvíjel techniku malby a navrhoval první motivy.

Taková malba je vzácná nejen ve svém uměleckém výrazu, ale napomáhá i ke klidu při modlitbě. To potvrzuje i premonstrát P. Miloslav Fiala: „Neměli bychom podceňovat význam artefaktů, které mají vyjadřovat a podporovat naši křesťanskou orientaci v modlitbě i denním životě. Hovoříme-li s Bohem ve svém domácím prostředí, máme-li kolem sebe pořádek a na stěně kromě kříže jeden nebo více obrazů světců a třeba i sošku Panny Marie či jiných hrdinů víry, kteří se za nás u Boha přimlouvají, pak jde o vyzkoušený prostředek k naší hlubší koncentraci.“

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ

 

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy



Aktuální číslo 50 6. – 12. prosince 2022

Středoškoláci mají zájem o spiritualitu

Čtrnáct procent středoškolských studentů věří v Boží existenci a bezmála polovina ze všech dotázaných připouští „něco nad námi“, jak vyplývá z celostátního…

celý článek


Výstava korunovačních klenotů

Při příležitosti třicátého výročí vzniku České republiky budou od 17. do 21. ledna vystaveny české korunovační klenoty. Netradičně přímo v pražské katedrále.

celý článek


Od omezování až k technologickým inovacím

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay