Jsme zvyklí se učeně hádat
Vydání: 2016/24 Noc kostelů v tramvaji i při lití zvonu, 7.6.2016, Autor: Aleš Palán
Jeho jméno je čtenářům KT dobře známé. Ještě jako děkan Teologické fakulty Jihočeské univerzity na stránky našeho listu často psal a je členem redakční rady Perspektiv. Nyní byl zvolen do čela celé univerzity. Rektor TOMÁŠ MACHULA.
„Nejsem člověk, který by šel rád do konfliktu, ale pokud je to nezbytné, neuhýbám,“ říká nový rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula.Snímek archiv Jihočeské univerzity
Jihočeská univerzita získala ve vaší osobě nového rektora. Znamená to, že Katolický týdeník ztratil svého přispěvatele?
Poslední dobou jsem do KT psal málo, asi mi docházely síly a inspirace. Práce rektora je ovšem nová výzva, není to žádné pokračování v dosavadní agendě. Věřím tedy, že se objeví i nové podněty pro to, co psát. Myslím, že až se na univerzitě situace trochu usadí, zase pro KT něco napíšu.
Do funkce jste se nehrnul. Co vás přesvědčilo, abyste nabídku kandidovat přijal?
Všichni v podobné situaci říkávají: Já to dělat nechtěl, ale to víte, služba celku má přednost. Působí poněkud trapně, když něco podobného řeknu i já, ale de facto to takhle nějak bylo.
Šel jste až do čtvrtého kola voleb.
Univerzita je v zásadě demokraticky spravovaná instituce, a pokud je člověku opakovaně naznačováno, že by mohl získat důvěru, měl by se o tento post ucházet, zvážit své síly a schopnosti a říct: Jdu do toho. Když se tedy na Jihočeské univerzitě (JU) v prvních kolech volby nedařilo rektora najít, řekl jsem si, že snad budu kompromisním kandidátem já. Třeba to po mně Pán Bůh chce. Rozhodně ten post nebyl něčím, po čem bych primárně toužil.
Když jsme spolu mluvili před několika lety, říkal jste, že se těšíte, až jako děkan Teologické fakulty dokončíte druhé funkční období, uvolní se vám ruce a budete se moci věnovat filozofii.
Vidíte, ruce se mi vůbec neuvolnily, i když je to práce zajímavá. Nechci se tvářit jako zkušený, starý harcovník, protože řídím univerzitu krátce, ale musím říct, že potkávám spoustu zajímavých lidí a mám možnost ovlivnit věci, na které jsem dřív mohl jen nadávat. To je všechno dobré, nestěžuji si. Vnímám to ale trochu jako návštěvu: Člověk je někde chvilku rád, ale pak se rád vrátí domů. Úplně proto nechápu ty, kteří jdou do funkce rektora a pak se nechtějí vrátit zpátky k výuce, ale směřují třeba do politiky. Doufám, že si nezvyknu a za čas ze mě bude zase učitel.
Nechal jste si na Teologické fakultě nějaký úvazek?
Ano, malý úvazek, nemohu přece přetrhnout pouto s domovskou fakultou. Až s rektorováním skončím, vrátím se tam zase naplno.
Dala by se vaše volba do čela univerzity chápat jako určité vyznamenání pro Teologickou fakultu? V jižních Čechách nejsme v primárně religiózním prostředí, na teologii se tedy mohl někdo dívat s despektem, že to není ta pravá věda.
Určitě takoví lidé existují, ale podobný úhel pohledu není významný. Jsou lidé, kteří se dívají skrz prsty na veškeré humanitní disciplíny a tvrdí, že to není pořádná věda. Někteří kolegové přírodovědci lidem z humanitních oborů říkají duchamorci, v takovém souhrnném pojmu se pak teologie ztratí. A jsou i jiné diskuse, například o oborech, u kterých je otázka, jestli se mají na univerzitě studovat a dělat z nich doktoráty – tím myslím obory vysloveně praktické. Celkově vzato nemá Teologická fakulta na JU špatnou pověst, musela se o ni ovšem pracně a dlouhodobě zasloužit.
Jak se za dobu vašeho působení fakulta proměnila?
Za 16 let, co jsem zde učil, jsem zažil čtyři děkany, včetně sebe, a stejný počet rektorů. Když jsem v roce 2000 nastupoval, byla to malá fakulta, okolo čtyř stovek studentů, která byla trochu rozpačitá. Měli jsme velký deficit v odbornících, bylo zde velmi málo lidí s doktoráty a habilitacemi.
To byla doba, kdy na pražské KTF ještě doznívala idea, že čistou teologii mají studovat výhradně duchovní, že laici na teologii nepatří.
U doktorátů to tak bylo i u nás. Pokud se nepletu, doktorát měli u nás v tu dobu rozdělaný jen faráři, ale na obor teologie se člověk hlásit mohl. V Praze ne, jako laik jsem musel jít na dálkové studium.
Ale zpět do Budějovic: na začátku bylo málo knih, málo peněz, nebyli odborníci, ale měli jsme domáckou atmosféru. Za ty roky se fakulta obrovsky zprofesionalizovala. V současnosti nemá problém s kvalifikační strukturou, odbornými výstupy a s uznáváním v různých grémiích. V univerzitním srovnání, rozpočtově i počtem učitelů, jsme spíše malá fakulta, i když studentů už máme mnohem víc než dřív. Naše výsledky jsou velmi solidní a srovnatelné s jinými fakultami.
Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
Tomáš Machula (* 1971 v Kyjově) – teolog a filozof. Na VŠCHT vystudoval chemii životního prostředí a na FF UK filozofii. Jako docent vyučoval na TF JU filozofickou etiku a středověkou filozofii. Badatelsky se zaměřuje zejména na středověkou a novověkou scholastiku. Od roku 2008 do letošního roku byl děkanem Teologické fakulty JU. Aktuálně byl zvolen rektorem Jihočeské univerzity.
Sdílet článek na:
