26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Jedeme na prázdniny

4. 7. 2012

|
Tisk
|

Vydání: 2012/27 První záběry nového filmu o Cyrilu a Metodějovi!, 4.7.2012, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Už jsou tu zas prázdniny. Pro děti období pohody, dobrodružství a sladkého odpočinku, pro rodiče čas balení, vybalování, praní a také trochu stresu, aby dovolená, a hlavně cesta, proběhly v poklidu. Přinášíme proto několik rad, jak (zejména delší cesty) s malými dětmi zvládat.

O blížící se dovolené je dobré s dětmi mluvit předem, „naladit“ je na ni, společně se těšit. I nám rodičům v atmosféře těšení uběhnou přípravy lépe než při nervozitě a stresu.

Vytvořte si seznam, co sbalit na cesty. Každý rok ho můžete „vylepšovat“ a pozměňovat – podle toho, co by se vám minule bývalo hodilo nebo jak děti rostou.

Den „D“

Pokud cestujete s malými dětmi, je ideální, když část cesty (pokud možno co největší) prospí. To znamená jet v noci, kdy navíc není takové horko, nebo během dopoledního či odpoledního spánku dítěte. Když už se potomek probudí, nevydrží pravděpodobně v autosedačce déle než dvě hodiny. I malé děti ve „vajíčku“, které ještě nesedí ani se nepřetáčejí, se potřebují protáhnout a na chvíli změnit polohu. Proto se vyplatí rozplánovat si cestu na delší časový úsek a počítat s častými (a klidně i delšími) přestávkami. To, co jsme dřív zvládali za „deset hodin v kuse“, může s dětmi trvat i dva dny. Řada rodin vyjíždí na dovolenou odpoledne, vyberou si zajímavé místo pro přenocování i krátký výlet a druhý den pokračují v cestě dál (typický příklad – cesta do Chorvatska s přespáním v Rakousku). Nebo si můžeme na trase vytipovat zajímavé objekty a místa k vidění, abychom přestávky trávili aktivně, nejen na parkovištích.

Jak zabalit

Je snazší zabalit zavazadlo každému členovi rodiny zvlášť a v něm udělat jednotlivé balíčky „na doma“, „na noc“, „na parádu“, „spodní prádlo“… Na přepravu oblečení, ale i potravin jsou praktické tzv. banánovky nebo papírové krabice od dětských plen – snadno se skládají do kufru auta a lépe se v nich hledá. Těžší a větší věci dáváme dospod a dozadu hned za sedadla, „volné místo“ v kufru lze vyplnit igelitkami například s náhradním oblečením, botami, plyšovými hračkami apod. Zbývá-li nám volné sedadlo, klidně na ně můžeme pásem připoutat velký batoh s věcmi. Do „rakve“ na střechu je lepší dávat lehčí věci.

Bezpečnost v autě

Před cestou vždy zkontrolujeme, jestli jsou sedačky dobře upevněné a děti mají dostatečně utažené pásy. Byť nám to může přijít pohodlné a snadné, nedávejme větším dětem obyčejný „podsedák“, který nemá zádovou část až k hlavě. Takový podsedák nedokáže dostatečně ochránit krk při nárazu a už vůbec ne hlavičku.

V kabině auta by neměla být velká nepřipoutaná zavazadla. Drobné věci jako pití, deštník nebo foťák, které chceme mít po ruce, dáme tam, kde nám nemohou ublížit.

Když je v autě horko

Na cesty volíme volné a pohodlné oblečení, a to nejen pro děti. Pevná guma v pase, příliš utažený pásek či málo vzdušný oděv může způsobit komplikace i dospělému, natož dítěti. Klimatizace by měla být zapnuta jen o několik stupňů méně, než je venkovní teplota. Nejedeme-li zrovna po dálnici, je vhodnější časté větrání (pozor na malé děti a velký průvan). Do zadních oken můžeme dát namočenou (nebo suchou) látkovou plenu, důležité je pravidelně po troškách pít.

Když se děti nudí

Byť toho na dovolenou s dětmi potřebujeme sbalit opravdu hodně, nezapomeňme na hračky. Rozhodně ne na ty oblíbené. Můžeme si připravit také nějaké nové drobné hračky jako překvapení a pro zkrácení chvíle. Kolikrát stačí i velmi jednoduchý předmět: na řetízek přivázané dudlíky různých barev, přísavky na stínítko od okna, reflexní pásky… Pozor na ostré předměty. Zranit při prudkém brzdění však může i lahev s pitím (pokud ji má dítě zrovna v ústech). Během cesty můžeme dětem pouštět jejich oblíbené písničky, někdo svým potomkům pořizuje do auta dokonce malou obrazovku s DVD přehrávačem. Může se hodit „kapsář“, kam si děti dají všechny svoje „poklady“. Okolo dvou tří let už můžeme hrát jednoduché hry typu: jakou barvu má nebe, tráva… nebo vyjmenováváme předměty podle barev. Klasické hry „něco si myslím, hádej, co to je,“ nebo slovní kopaná, zná asi každý a děti je mají rády.

Mami, mně je špatně…

Mnoho dětí trpí za jízdy kinetózou. Jako prevence pomáhá čerstvý vzduch, větrání, časté přestávky i to, že se dítě dívá dopředu. Pochopitelně autosedačky umístěné proti směru jízdy tento stav zhoršují. Některým dětem se dělá špatně, když mají moc plný žaludek, jiným zase když ho mají prázdný. Vždy je však lepší, když dítě, trpící cestovní nevolností, nejí těsně před cestou a snědlo spíš sušší věci. Na delších cestách jim můžeme dávat piškoty, kukuřičné křupky nebo různé cereální tyčinky, z ovoce banán či jablko, hroznové víno. To ale neuleví každému dítěti. Proto jsou (pro děti od dvou let) k dispozici léky proti kinetóze, které ovšem mohou způsobovat únavu a ospalost. Nejlepší prevencí však bývá, když dítě spí.

Takže – šťastnou cestu!

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou