Vydání: 2021/29 Velehradské oslavy pro oběti i hrdiny, 13.7.2021, Autor: Jiří Macháně

Mentorování o důležitosti odpočinku patří ke koloritu začátku prázdnin skoro jako vedro, poutě, odkvétající lípy, zmrzlina a vůně dálek. Bereme ale tyto rady, upomínání a ponoukání k užívání si volných dnů vážně?

V Desateru se neříká: „Člověče, můžeš si udělat neděli.“ Ale je to přikázání – a hned třetí: „Pomni, abys den sváteční světil!“ Neděle je dnem, který je vyhrazen člověku, aby ustal v práci a oslavil Boha. V češtině to dokonce slyšíme v názvu dne „ne dělat“.
„Hospodin je prozíravý a ví, že dobrovolnost nefunguje,“ usmívá se psycholog Jeroným Klimeš a dodává: „Lidé totiž tu potřebu odejít od práce, věnovat se Bohu, sobě a bližním často necítí. Přechod z aktivního do relaxačního stavu je pro řadu z nich dokonce pocitově nepříjemný. Proto je dobře, že nám to Pán Bůh dal befelem,“ tvrdí psycholog. Jeho slova potvrzuje dále v rozhovoru i lékař a psychiatr P. Max Kašparů: „Dodržujme biorytmus, který jsme dostali od Boha. Šest dnů pracovat a v neděli odpočívat. Člověk tu není pro neděli, ale neděle pro člověka.“ V přeneseném smyslu slova se ne-dělat, tedy nepracovat a věnovat svůj čas jiné činnosti, týká nejen prázdnin či dovolené, ale i každodenního odpočinku.
Nikoliv pouze přikázání
Umění odpočívat lze přiřadit též k jedné z kardinálních ctností – k umírněnosti (temperantia) – což je v tomto případě dovednost nalézt vyvážený přístup k práci: umět vypnout mobil, odpojit se od e-mailu, odejít od stroje, zkrátka opustit práci hlavou i fyzicky. Jeroným Klimeš to vysvětluje na příkladu automobilu: „Při spalování produkuje auto, které jede, výfukové plyny. Plyny musí vypouštět po celou dobu cesty, nikoliv najednou po dvou stech kilometrech. Stejně tak člověk musí relaxovat každý jeden den, kdy jeho únava vzniká.“ Říká tomu „neděle v rámci všedního dne“, kterou představují dvě až tři hodiny, které bychom měli věnovat modlitbě, vzdělávání, sebekultivaci a společenskému či rodinnému životu. A týká se to každé profese, zejména však těch, které pracují s lidmi – což jsou kněží, učitelé, lékaři a psychologové. „Ideálně bychom měli být unavení v pondělí stejně jako v pátek,“ podtrhuje Klimeš.
Moudří lidé, kterým se daří udělat si ve svém životě řád, proto neodjíždějí na dovolenou jen kvůli akutnímu odpočinku. „Jsou na tom podobně jako to zmiňované auto, které vyfukuje plyn během každodenní jízdy. Vědí, že si musejí oddechnout, pravidelně spát, relaxovat. V životě totiž usilujeme o dvě věci: abychom dělali svou práci dobře, ale také abychom se dobře cítili,“ zdůrazňuje psycholog Klimeš a dodává, že těžkosti mívají s tou průběžnou obnovou sil například učitelé, kteří se nemohou dočkat prázdnin.
Zasloužené volno učitelů i dětí
Školství bylo během pandemie vedle zdravotnictví jednou z nejvíce zatížených oblastí života společnosti. „Pedagogové se museli v krátkém čase popasovat s novými technologiemi a stylem výuky. A přitom museli být sami také rodiči, kuchaři, pečovateli a organizátory volnočasových aktivit. Časová náročnost přípravy na distanční výuku, včetně jejího vedení a pak i kontroly odevzdané práce žáků, byla tak mnohem větší,“ upozorňuje školní psycholožka Jana Klucká a pokračuje: „Vlastně mě dost štve, když někdo vykládá, že děti si letos prázdniny, podobně jako učitelé, kvůli dlouhému období distanční výuky, málem ani nezaslouží.“ Jak říká, je to přesně naopak. „Věnujme dětem hodně pozornosti, užijme si léto. Děti se dostaly do naprosto nepřirozené situace omezení kontaktů s vrstevníky, podporujme je v těchto vztazích. Jako školní psycholog zaznamenávám citelný růst problémů,“ zdůrazňuje Klucká a rodinám doporučuje na zátěž svých dětí pamatovat: „Prázdniny a dovolená znamená dělat to, co má naše rodina ráda, co nás baví, co nás těší a do čeho se nemusíme nutit, co si užijeme,“ zdůrazňuje.
K čemu slouží dovolená?
Čas odpočinku (nejen v neděli) není důležitý jen pro načerpání nových sil, ale také pro obnovu duchovního života, protože člověk tvoří jednotu ducha i těla. Znamená to nově se otevřít Bohu a zažít milost otevřeného srdce. A kde jinde než s těmi, které máme rádi, a v čase, který je pro to určený. „Dovolená slouží také k uskutečnění rodinných zážitků a projektů, na něž jinak nebyl čas,“ doporučuje Jeroným Klimeš. Když se chceme například podívat k Balatonu nebo do Tater, uděláme to právě ve dnech, kdy mají rodiče i děti volno. „Ani pouť do Mariazellu nebo cyklistický výlet Českým rájem totiž ve čtvrtek po práci, po škole a kroužcích nemůžete stihnout,“ uzavírá psycholog.