26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Jan Graubner: Musí být dohodnuta i valorizace

23. 10. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/43 Strašák zvaný Eldéenka, 23.10.2007, Autor: Aleš Palán

Jednání mezi státem a církví o nápravě majetkových křivd se po letech posunulo k věcnému návrhu příslušného zákona. O této situaci, která může pro fungování církve do budoucna znamenat zásadní zlom, jsme hovořili s předsedou ČBK, olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.

Ministr kultury Václav Jehlička prezentoval v ČT návrh zákona ohledně náhrad za majetek zabavený církvím jako výsledek společného jednání. Je opravdu názorová shoda mezi státem a církví (církvemi) tak daleko?

Vládní komise se s komisí církevní zatím vůbec nesetkaly. Setkali se jen zástupci expertů obou komisí a je možné říci, že na základních rysech řešení celého problému se shodli. V řadě věcí se naše názory prezentované přes prostředníky ještě liší, ale doufám, že se podaří dojít k jejich sblížení. Jinak musím přiznat, že jsem trochu překvapen oznámením, že věcný návrh zásad zákona byl už poslán některým poslancům k připomínkám, zatímco na naši žádost o zaslání návrhu jsme dostali odpověď ze dne 4. 10., že ještě nebyl schválen. Nyní vím, že po zapracování připomínek poslanců máme být pozváni k připomínkám my.

Stát by prý církvím v dlouhém časovém horizontu vyplatil 83 miliard korun. Původně se ale mluvilo o 100 miliardách. Ustoupila tedy církev ze svých požadavků? Je 83 miliard adekvátní částka?
Za předpokladu, že se řeholním řádům bude vracet majetek, který je dnes v rukou státu, naturálně, je logické, že proplácená částka bude o to nižší. Pak myslím, že 83 miliard je adekvátní hodnota. Ovšem připomeňme, že mluvíme jen o zmírnění křivd, že se neřeší náhrada za zaniklé podniky nebo živý inventář a podobně.

Jaké otázky se budete snažit akcentovat při nadcházejícím připomínkovém řízení?
Především musím zopakovat, že oficiální text neznám, a proto mohu odpovědět jen podmínečně. Je jasné, že stát nevyplatí celou částku najednou, ale chce ji splácet po mnoho let. To s sebou nese velkou nejistotu, protože žádný ekonom dnes neodhadne, jaký bude stav ekonomiky za padesát let. Máme-li na to přesto přistoupit, musí být dohodnuta také valorizace. Srovnejte, co se koupilo za korunu před padesáti lety a co dnes. Co bude za korunu po dalších padesáti letech? Jestli si stát nechá padesát let část našich peněz, je spravedlivé, aby nám dal úrok. Peníze přijaté náhradou za majetek nemůžeme použít na platy a provoz, ale musíme je dobře investovat, abychom z jejich výnosu mohli jednou financovat provoz církve. Postupné proplácení peněz nás znevýhodňuje při investování, které by bylo výhodnější, kdyby bylo možné najednou. Myslím, že přechodné období, kdy bude stát přispívat dále na platy, by mělo být stejně dlouhé jako doba proplácení náhrady.

Mají se věřící nového zákona bát, nebo se na něj těšit?
To je zatím otevřená otázka. Církevní majetek, o nějž se jedná, nikdy nebyl jediným zdrojem financování církve, a proto nemůže ani v budoucnosti stačit. Navíc se počítá s tím, že se rozdělíme s ostatními církvemi. I za první republiky, kdy byla odluka církve od státu, stát platil takzvanou kongruu, fungovala Náboženská matice spravující církevní statky zabrané Josefem II. a z výnosů dotovala mnohé nesoběstačné farnosti. Existovaly patronáty nad většinou kostelů a patroni platili velké opravy. Záleží na tom, jestli stát dnes uzná, že církve jsou užitečné a zaslouží si podporu podobně jako kultura či sport. Jestli se nemýlím, stát v minulém roce získal z turistického ruchu 115 miliard. Na co se k nám jezdí cizinci dívat? Přes 70 % jich říká, že je zajímají především církevní stavby a památky. Nebylo by logické, aby stát malé procento z výtěžku turistického ruchu dal nejen na opravy, ale i na správu církevních staveb, aby mohly přitahovat cizince a jejich peníze i v budoucnosti?
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou