26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Jakým výzvám čelí španělská církev

15. 8. 2017

|
Tisk
|

Počátkem srpna ve své rodné zemi tragicky zahynul španělský augustinián P. Antonio Rivas Gonzáles OSA působící dlouhá léta u nás. Před prázdninami napsal pro KT článek o současném postavení katolické církve ve Španělsku, kam mnoho Čechů jezdí na dovolenou, ale i na oblíbené poutě.

Vydání: 2017/33 Olomouc žije setkáním mládeže, 15.8.2017

Příloha: Perspektivy 33



ÚHEL POHLEDU P. Antonia Rivase Gonzálese OSA
Španělsko bývalo v Česku tradičně považováno za prototyp katolické země. A lze tvrdit, že to do nedávné doby vcelku platilo. Nejenže se politický režim Franciska Franka oficiálně pokládal za katolický, ale i společnost žila přirozeně podle křesťanských zásad. Na konci této etapy pak církev podpořila demokratizaci a otevřenost španělské společnosti. Už v té době začal v zemi probíhat proces sekularizace. Zčásti šlo o reakci na „národní katolicismus“, zčásti též proto, že zde hluboký antiklerikalismus existoval již dříve. Svou roli přitom sehrály cizí vlivy a módy, které do země přicházely spolu s turismem. V posledních desetiletích byly zřetelné protináboženské postoje u značné části politiků, v tisku, kultuře i na univerzitách.
Nynější situace Španělska poukazuje na úskalí nové evangelizace, která je tolik potřebná v celé Evropě. Církev si sice stále ještě udržuje struktury a způsoby fungování typické pro křesťanské společnosti, je ale otázka, nakolik je španělský lid jako takový opravdu křesťanský. Na jednu stranu je tu mnoho pozitivních aspektů: každý rok se ve Španělsku odslouží více než devět milionů mší svatých; farní charity a církevní sociální organizace dělají ohromnou práci a mají výborné jméno (zvláště po pomoci, kterou poskytovaly během těžké ekonomické krize); katolické školy vychovávají třetinu španělských dětí; poutě, jako je ta do Santiaga de Compostela, nebo projevy zbožnosti, jakými jsou průvody Svatého týdne, lákají stále tolik lidí jako dříve, a možná i více; mnoho laiků prožívá svou víru intenzivně v různých společenstvích, sdruženích či hnutích – odhaduje se, že půl milionu lidí patří k novým hnutím, jakými jsou Legie Mariiny, Hnutí fokoláre, Opus Dei, Neokatechumenát (poslední dvě hnutí mají dokonce španělský původ). Bylo by ale příliš optimistické stanovovat počet katolíků podle počtu pokřtěných, což je asi 95 % Španělů. Podle statistik se za věřící považuje 69 % obyvatelstva.
Do kostela zajde jen každý pátý
Všechny tyto údaje nemohou zastínit skutečnost, že zmiňovaná vitalita církve se odehrává na pozadí, které je od církve a od Boha podstatně vzdálenější. Pouze 20 % Španělů chodí na mši svatou o nedělích a svátcích, ostatní jen příležitostně. Kde je vzdálenost od církve patrná nejvíce, jsou témata, jež jsou ve středu pozornosti katolické církve: rodina, manželství a sexualita. Mezi šokující zjištění patří například pokles církevních sňatků: před 50 lety žil víceméně každý pár v manželství uzavřeném v kostele, v posledních letech je církevních jenom třetina všech sňatků. Vedle toho se mimomanželské soužití stalo v podstatě sociálně přijatelným rodinným modelem. Velmi tolerantní španělské zákony v tématech, jako jsou homosexuální manželství, rozvody, potraty či velká veřejná podpora tzv. genderové ideologie pak jen odráží společenské mínění.
Problém, který by mohl způsobit kolaps mnoha církevních struktur, je dlouhodobý nedostatek povolání (a i když lze v současnosti konstatovat mírný nárůst, není zdaleka dostačující). Co se týče diecézních kněží, nyní se na své povolání připravuje 1 300 seminaristů (v zemi se 45 miliony obyvatel a 70 diecézemi). A situace není lepší ani mezi řeholníky a řeholnicemi: jen během prvních let 21. století se jejich počet omezil na polovinu (v roce 2001 jich bylo 41 137, v roce 2011 jen 18 487). Jde o pokračování tendence, která začala v 60. letech. Přirozeným důsledkem je pak zvýšení průměrného věku duchovních a zasvěcených osob. Podle příkladu jiných národů, jako je Německo či Francie, už není překvapující najít v kastilských vesnicích misionáře a kněze z Jižní Ameriky nebo Afriky.
Španělsko je dnes misijní zemí
Jak zhodnotit všechny tyto informace? V kontextu nové evangelizace bychom je mohli shrnout tvrzením, že – soudíme-li podle způsobu života většinu Španělů – navzdory deklarovaným 69 % věřících je Španělsko misijní zemí. Církev se tak nachází v situaci, která je pro ni nová. Nemá co do činění s množstvím „nevěřících“, ale tzv. „vzdálených“. Církev musí rozpoznat, jakým způsobem jim znovu představit evangelium.
A v této situaci je paradoxně asi největším problémem to, že systém pastorační péče a církevní organizace „funguje“ (mše svaté, svátosti, katecheze, farnosti, školy, nemocnice, charita...). Fungoval staletí a funguje dodneška. Jenže je to způsob fungování charakteristický pro křesťanské společnosti. V něm je hlavně postaráno o toho, kdo přijde do kostela. Není to ale systém, který bychom obvykle našli v misijních oblastech. Ve Španělsku, stejně jako ve většině Evropy (možná už neplatí ani „výjimky“ jako Polsko nebo Malta), tak církev čelí otázce: když nestačí zůstat v kostele a čekat na lidi, až sami přijdou, jakým způsobem jim vyjít naproti?
P. Antonio Rivas Gonzáles OSA (1968–2017) letos oslavil 25. výročí kněžské služby a dvacet let svého působení v České republice. Byl převorem a farářem ve farnosti sv. Tomáše v Praze na Malé Straně. Kromě teologie vystudoval též filologii a na FFUK dokončoval obor tlumočnictví a překladatelství. Do španělštiny přeložil i Nerudovy Povídky malostranské či knihu P. Tomáše Halíka Noc zpovědníka. P. Antonio se ve volném čase věnoval podmořskému potápění, během něhož 1. srpna zemřel.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou