"Jako by přijel sám papež"

Vydání: 2006/19 Etické otazníky gynekologie, 9.5.2006, Autor: Marie Zimmermannová

Koncem dubna, krátce po oslavě svých 86. narozenin, se arcibiskup Karel Otčenášek vypravil z Hradce Králové do Paříže. Cesta se uskutečnila na pozvání české emigrantky Heleny Havlíčkové, kterou oslovila jeho kniha „Kamínky“ o perzekuci věřících v Česku za komunistického režimu.

A protože se dočetla o nesplněném snu pana arcibiskupa navštívit Ars (farář Arský, sv. Jan Maria Vianney, se stal jeho ideálem), pomohla mu toto přání splnit. „Dotkl jsem se jeho zpovědnice a sloužil jsem mši svatou s jeho kalichem,“ vyznává otec Karel. Zpovědnice a kalich jsou památky na sv. J. M. Vianneye.
Do míst, která ve Francii navštívil, přinášel arcibiskup především svědectví mučedníka, který prožil komunistický útlak. Velmi srdečné bylo přijetí v trapistickém klášteře Sept-Fons (U sedmi pramenů), kde povzbudil zvláště čínské bratry, jejichž krajané komunistickým pronásledováním trpí stále. Mučednictví pro víru bylo námětem i návštěvy Taizé, kde si jeho osobní svědectví vyslechlo na pět tisíc mladých lidí. Karel Otčenášek se zde pomodlil u hrobu svého přítele bratra Rogera. „Posadili mne do křesla, kde byl bratr Roger umučen. Vzpomínám si na naše setkání v procesí na pohřbu kardinála Wyszinského. Tehdy se za mě chtěl bratr Roger přimlouvat u naší vlády. Když se v Praze konalo velké setkání organizované Taizé, pozval mne do svého pražského dočasného bytu, kde měl v rohu ikonu Panny Marie. Vyzval mne, abychom si klekli, a pomodlili se spolu Ave Maria,“ vzpomněl arcibiskup. Dojemná byla také jeho návštěva v domě sester vincentek v Rue du Bac, kde mj. sloužil mši svatou pro malou českou komunitu. „Chodili sem za ním černoši a hispánci, přiváděli mu své děti, aby jim žehnal, bylo to až dojemné, jako by přijel sám papež,“ dodává ceremoniář Vojtěch Mátl. Součástí nabitého programu arcibiskupa Karla bylo i setkání a koncelebrace latinské mše svaté s kardinálem Lustigerem. Emeritní pařížský kardinál, který je uznávanou osobností v celé Francii, žije velmi skromně v domově pro staré kněze. „Byl jediným kardinálem, který se mohl zúčastnit mého slavnostního uvedení do úřadu diecézního biskupa v roce 1989. Tenkrát jsem mu říkal v průvodu do katedrály, že je ta biskupská barokní berla velmi těžká, a on na to reagoval, že bude v mém úřadě ještě těžší. Měl pravdu,“ uzavírá arcibiskup Otčenášek.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay