Jak zorganizovat karneval?

Vydání: 2020/7 Nedělní účast 375 tisíc lidí, 11.2.2020, Autor: Renata Lorencová

Masopust je krátké období před začátkem postní doby, kdy se lidé radují, pořádají zábavy, hostiny a maškarní průvody. Jiné označení karneval lze z latiny vysvětlit jako „carnem levare“ neboli dát masu vale – tedy „maso pusť“.


Víly, motýlci, broučci. Rej masek ovládl lednový karnevalový víkend i v Salesku v Brně-Líšni. Snímek autorka


Slavení masopustu může mít různé podoby – jinak ho prožívají lidé na venkově a jinak ve městě. V tomto období si hojně užíváme plesů a maškarních karnevalů. Nasadit si masku a být na chvíli někým jiným může být dobrý odpočinek a zábava jak pro dospělé, tak pro děti. Děti jsou nadšené, když se mohou převléci do maškary svého oblíbeného superhrdiny nebo zvířete.

Fara slouží přípravám

Jak zorganizovat maškarní karneval, jsme se zeptali ve farnosti Jedovnice u Blanska. Jeden z organizátorů, trvalý jáhen Zbyněk Vančura, popisuje, co obnáší přípravy a jak se postupem let v organizaci karnevalů zdokonalovali. Pořádají je totiž už pěknou řádku let od počátku milénia, kdy akcí pro děti bylo jako šafránu. V té době tamní katechetky přemýšlely, co udělat pro evangelizaci mládeže.

„Začínali jsme ve čtyřech nadšených farnících. Písničky na cédéčkách jsme přehrávali přes aparaturu, což někdy přinášelo úsměvné situace. Zvukař sedával na dřevěném pódiu, které nebylo moc stabilní, a když se děti dostaly do ráže a poskakovaly po pódiu, CD přehrávači se to nelíbilo a po vzoru dětí náhodně poskakoval z jedné písničky na druhou,“ směje se Zbyněk Vančura a pokračuje: „Jednou jsme si pozvali profesionálního DJ. Vadou na kráse byl ovšem závěrečný účet. S tak velkou sumou jsme nepočítali, takže při večeři s DJ a jeho týmem v přilehlé hospodě musel jeden z organizátorů tajně zmizet a běžet domů pro další peníze.“ Naštěstí brzy dorazila technologie mp3 a notebooků, takže hudbu nyní obstarává přístroj.

Postupem času řady organizátorů doplnili skauti, maminky, odrostlejší děti a přidali se někteří tatínkové. Přípravy se konají na faře pod patronací jedovnického faráře a děkana Václava Trmače, který je vždy aktivním účastníkem. Kromě toho, že karneval fotografuje, mívá pro děti poučnou bajku nebo příběh související s tématem karnevalu. Je autorem přibližně dvou set pohádek a povídek. A jeho vyprávění děti poslouchají s velkým zájmem.

Více v článku, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

RENATA LORENCOVÁ
 

 



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay