Jak v Kadani vznikal „nový Jeruzalém“
Vydání: 2023/16 Ukrajinské oslavy Paschy v Česku, 18.4.2023, Autor: Karel Pučelík
Příloha: Diecézní zpravodajství - Litoměřická diecéze
Kadaňské muzeum zve na výstavu věnovanou výročí příchodu františkánů a také zakladateli jejich kláštera.
Model pohřebního místa Jana Hasištejnského z Lobkowicz. Snímek Jan Oulík
V sobotu 15. dubna Městské muzeum v Kadani sídlící v bývalém františkánském klášteře při slavnostní vernisáži otevřelo výstavu nazvanou „Klášter a jeho pán“, která se váže k 550. vý-
ročí vzniku místního kláštera a k 530. výročí pouti jeho zakladatele Jana Hasištejnského z Lobkowicz do Svaté země. „Datum nebylo zvoleno náhodně, jde o výroční den, ve kterém se Jan Hasištejnský vydal z Kadaně na cestu do Jeruzaléma,“ přiblížil historik muzea a autor výstavy Lukáš Gavenda s tím, že ani konec výstavy (29. října) není náhodný, protože upozorňuje na datum návratu významného šlechtice.
Kadaňský klášter františkáni založili v roce 1473 a o sedm let později k němu přibyl i klášterní kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků. Právě Jan Hasištejnský byl důležitou postavou vzniku a prvních let kláštera. Důležitým přelomem v jeho životě byla právě pouť do Jeruzaléma. „Pracujeme s myšlenkou historika Petra Hlaváčka, který předpokládá, že po návratu se Jan Hasištejnský snažil dokončovaný klášter lépe a lákavěji přizpůsobit poutníkům a snažil se z něj udělat v uvozovkách nový Jeruzalém,“ říká Gavenda. „Ve prospěch této teorie hovoří několikeré architektonické i umělecké prameny jako uspořádání areálu, různé detaily či nástěnné malby,“ představuje.
Člověk náboženského smíru Jan Hasištejnský putoval také do Říma, kde se setkal s papežem. „Audienci využil k tomu, aby vymohl pro Kadaň dvě papežská privilegia. První z nich znamenalo, že každý, kdo se bude chtít navrátit od utrakvismu ke katolické církvi, mohl tak učinit během jednoho slavnostního procesí ve farním kostele,“ vysvětluje Gavenda. Ve zdůvodnění privilegia také stojí, že šlechtici záleželo na smíru rozjitřené situace na Kadaňsku, kde na sebe narážely utrakvistické a protestantské vlivy. Sám byl navíc v nesnadné situaci, politicky podporoval krále Jiřího z Poděbrad a poté Vladislava II. Jagellonského, ale nábožensky se vždy profiloval jako katolík. „Byl svědkem náboženské války a věděl, že takhle to dál nejde. Proto volil cestu smíru,“ dodává historik.
Druhé privilegium dávalo návštěvníkům kostela možnost získávat odpustky, což poutní charakter města ještě posílilo. Do Kadaně následně proudily davy poutníků, což vedlo k rozvoji a prosperitě kláštera i jeho okolí.
Díky spolupráci s rodinou Lobkowiczů se muzeu podařilo na část výstavní doby (do 21. května) zapůjčit i originál listiny krále Vladislava II. Jagellonského z roku 1481, jejímž prostřednictvím rod získal zakladatelská práva ke klášteru. K vidění bude i takzvaný Lobkowiczký erbovník, ve kterém jsou zaznamenány některé literární památky, pořízené Janem Hasištejnským.
Samotná výstava se pak koná v místnosti s vzácnou sklípkovou klenbou, která vznikla patrně v devadesátých letech patnáctého století, a patří tak k nejstarším částem areálu, takže do doby vzniku kláštera návštěvníky nepřenese jen obsah výstavy, ale i samotné místo.
Muzeum je dlouhodobě v kontaktu i s františkánským řádem, přestože už klášter řeholníci neobývají od roku 1950. Zájemci se v Kadani setkají se současnými českými františkány P. Regalátem Petrem Benešem a P. Bonaventurou Ondřejem Čapkem v úterý 18. dubna, přesně ve výroční den někdejšího příchodu jejich předchůdců.
KAREL PUČELÍK
Sdílet článek na:
