Jak se ekonom stal františkánem

Vydání: 2019/23 Papež blahořečil sedm mučedníků, 4.6.2019, Autor: Jiří Zajíc

Patří ke stejné generaci jako Václav Klaus nebo Miloš Zeman, s nimiž se profesně stýkal ještě před pádem minulého režimu. Je naším předním znalcem sociální nauky církve. Prof. LUBOMÍR MLČOCH nedávno oslavil významné životní jubileum.


„Potřebujeme svaté profesionály pro zacházení s penězi,“ říká ekonom a sekulární františkán prof. Lubomír Mlčoch. Snímek Martina Houdek

Ještě před listopadem 1989 jsme se potkali při noviciátu u sekulárních františkánů (dříve třetího řádu). Co vás tam přivedlo?

Jako navrátilec do církve jsem v ní hledal své místo. I kvůli tomu návratu (ale nejen kvůli němu) jsem byl rozvedený, a tak užší společenství mi bylo vítané. Ve farnosti sv. Terezičky v pražských Kobylisích, tehdy tajně salesiánské, mi poskytli oporu manželé Pešatovi. Josef byl mým biřmovacím kmotrem, Anička měla rodiče františkánské terciáře a bratra Josefa Jakubce, kněze-jezuitu.

Jakubcův spolubratr František Hron s velkým smyslem pro humor mé hledání mezi třemi spiritualitami uzavřel verdiktem: „Prodáme ho františkánům!“ Něco ho muselo k tomu vést na mém osobnostním ustrojení, jinak by se ekonom se zájmem o sociální učení církve zdál bližší spiritualitě Tovaryšstva. „Přijímací pohovor“ u skvělého františkána Aloise Moce mě jen definitivně utvrdil, že jsem tu správně – ostatně několik bratří jsem už znal z poutí do Lidic, které probíhaly v jejich režii.

Změnilo se v tom něco za těch více než třicet let?

Jsem stále vděčný za toto duchovní povolání. Krátce po profesním slibu jsem se mohl z podniku vrátit na akademickou půdu, k ekonomické teorii – a řešení „kvadratury kruhu“ těchto dvou profesí je pro mne od té doby inspirující. V obou směrech. Od počátku jsem se mohl seznámit se životem a dílem národohospodáře, politika a sekulárního františkána JUDr. Františka Lva Noska (†1935). A ten životem z víry předvedl, že ekonom františkánem (či františkán ekonomem) je „úloha, která má řešení“ – i když ne zrovna jednoduché.

Co pro vás znamená zkušenost života s manželkou, která se nepokládala za křesťanku?

I v tom se mi františkánství stalo moudrou oporou: P. Jan Evangelista Urban říkal, že s pokorou si máme být vědomi toho, že mnohé, které má Bůh, nemá církev (a které má církev, nemá Bůh!). Arnoštka mi zemřela loni v říjnu, byli jsme spolu víc než padesát let, do nichž počítám i těch šest let, kdy jsme byli občansky rozvedeni (než jsme se vzali podruhé). Je to jistě velké požehnání, mít životního druha, s nímž můžeme sdílet i svou víru. Ale zase jinak velice cenné je to, když člověk vám nejbližší je kriticky naladěn vůči církvi a dnes a denně nastavuje zrcadlo vaší věrnosti evangeliu – zvlášť když tak činí v lásce, jako tomu bylo u mé ženy v té druhé, šťastnější polovině našeho manželství.

Od některých z našich křesťanských přátel jsem mohl zaslechnout i názor, že Arnoštka svými skutky lásky má nebe jisté, často s dodatkem „ale u tebe si tak jistý nejsem“. Má žena myslela mnohdy víc na druhé než na sebe, a to nejen v rodině. A tam, v rozhodování o našich dcerách a vnoučatech, přicházela někdy s tak překvapivě moudrými rozhodnutími, že jsem si říkal: k tomu mohla přijít jen při modlitbě. Duch vane, kam chce, a do intimního oslovení i toho, kdo říká „nevěřím“, nevidí ani ten nejbližší.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

LUBOMÍR MLČOCH (nar. 13. května 1944) je český ekonom, profesor FSV UK v Praze a její bývalý děkan, spoluautor dokumentu Pokoj a dobro. V roce 2008 jej papež Benedikt XVI. jmenoval členem Papežské akademie společenských věd. Autor řady knih a odborných článků.

JIŘÍ ZAJÍC
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 39 26. září – 2. října 2023

Na křižovatce civilizací v Marseille

Důraz na téma migrace a soužití lidí z různých kultur kladl papež František při svém dvoudenním pobytu ve francouzské Marseille (22. a 23. září). Znovu se tak vydal…

celý článek


Tři kroky k vnitřní svobodě

„Nemůžeme se stát opravdu svobodnými, pokud nepřijmeme, že ne vždy jsme svobodní,“ říká P. Jacques Philippe, který byl letos hlavním hostem na charismatické konferenci v Brně.

celý článek


Najít pokoj v tekuté společnosti

Jak budeme pěstovat dar pokoje my – křesťané 21. století? Tuto otázku rozebíral opat novodvorského trapistického kláštera na Fóru o míru v benediktinském opatství Pannonhalma…

celý článek


Tajemný host, zkouška pro farnost

Když do vaší farnosti přijde nevěřící, čeho si všimne, jak se bude cítit? Bude rozumět tomu, co se kolem děje? A s jakými pocity bude odcházet? Napovědět může nový…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay