Vydání: 2017/9 Jak mají křesťané reagovat na uprchlíky?, 28.2.2017, Autor: Alena Scheinostová

Na téma Náboženství a migrace se zaměřili čeští a slovenští biskupové na setkání v Bratislavě, jež uspořádaly obě biskupské konference společně s tamní bohosloveckou fakultou. Šlo v něm především o rozšíření spolupráce mezi oběma episkopáty a o načrtnutí křesťanského pohledu na otázky migrace za pomoci Bible, teologie, sociologie, politologie, psychologie nebo filozofie – jak vysvětlil generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl. Ten zde vystoupil po boku kardinála Dominika Duky, arcibiskupa Stanislava Zvolenského či vyslance EU pro náboženskou svobodu ve světě Jána Figeľa.
Nebýt jen obránci hodnot minulosti
„Jako refrén se opakovalo, že to podstatné, co můžeme jako křesťané pro zvládnutí tohoto závažného problému udělat, je být opravdovými a ryzími křesťany, nikoli jen obránci hodnot minulosti, ale obránci věčného vztahu Boha a člověka v Kristu, který má svou zásadní polohu také v naději do budoucnosti,“ shrnul P. Přibyl.
Spíše prakticky pak bylo zaměřeno dvoudenní zasedání VI. Mezinárodního fóra o migraci a míru v Římě, které s Nadací Konrada Adenauera a Mezinárodní scalabriniánskou sítí pro migraci (SIMN) připravilo papežské Dikasterium pro službu integrálnímu lidskému rozvoji. Zhruba 250 účastníků včetně zástupců italské, německé či kanadské vlády, římské kurie, akademické sféry či nevládních organizací a charit pracujících s migranty si vyměňovalo zkušenosti stran fungujících postupů při začleňování přistěhovalců i možností, jak se do křesťanského řešení migrační krize může zapojit církev, občanská společnost a zákonodárci.
Papež: jde o nucené přesuny způsobené násilím
„Pro počátek tohoto třetího tisíciletí je příznačný silný migrační pohyb, který se týká takřka každého koutu světa. Bohužel většinou jde o přesuny nucené, způsobené konflikty, přírodními pohromami, násilím, extrémní chudobou a nelidskými životními podmínkami,“ předeslal papež František při audienci, kterou celé zasedání zahájil.
Pronesl přitom obsažný projev, v němž shrnul zásady křesťanského postoje k migraci a migrantům (plné znění je česky na webu radiovaticana.cz a anglicky na webu forummigrationandpeace.org). Ty podle něj vycházejí z ohledu na lidsky důstojný život. Je třeba podpořit obyvatele v zemích jejich původu, aby nebyli nuceni odejít. Nelze-li však tuto podporu zajistit, je podle sociálního učení církve právem každého hledat novou vlast k důstojnému životu. „Mírová integrace lidí z rozdílných kultur je pro křesťanskou komunitu zrcadlem její katolicity,“ zdůraznil Svatý otec.
Na bolest kolem vzniku uprchlických ghett, zneužívání migrantů pašeráky či obchodníky s bílým masem, na násilná rozdělení rodin migrantů či zvláštní zranitelnost dětí-uprchlíků nabídl papež František protilék v podobě dodržení principů spravedlnosti, civilizovanosti a solidarity.
Křesťanská praxe ve vztahu k migrantům by pak podle něj měla stát na čtveřici: přijmout – chránit – podpořit – začlenit.
„Je potřeba změnit přístup, překonat lhostejnost a namísto strachu zaujmout velkorysý postoj přijetí těch, kdo klepou na naše dveře,“ prohlásil Svatý otec, podle nějž odmítání druhých koření v sobectví a je zesilováno populistickou rétorikou. Zopakoval též potřebu vytvořit „dostupné a bezpečné“ humanitární koridory pro nejzranitelnější běžence.
Státní sekretář Vatikánu kardinál Pietro Parolin se vyslovil pro spravedlivější globální hospodaření, sdílenou odpovědnost a prozíravá řešení vlád. To jsou podle něj způsoby, jak v zemích původu zajistit podmínky, aby lidé nebyli nuceni migrovat.
„Každý stát má právo kontrolovat své hranice a rozhodnout, koho vpustí dovnitř, podle svých zdrojů a míry přijetí, jež může poskytnout,“ zmínil kardinál. Připomněl však, že je nezbytné nepohlížet na migranty pouze jako na čísla, chránit jejich právo na důstojnou existenci a pomoci jim též s pracovním uplatněním.
Akce vyústila stanovením seznamu doporučení, jež se osvědčila v přístupu k migraci. Vedle zřetele k výuce jazyka, k otázce ubytování či legálních pracovních možností obsahuje například i návrhy, jak se mohou zapojit farnosti či sbory.