26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Jak budovat základy tam, kde byla poušť

8. 4. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/15 Bejvávalo za socialismu líp?, 8.4.2008, Autor: Jiří Zajíc

Příloha: Perspektivy

Ještě než se zeptám, co jste v chebské farnosti nazvali skromně „konceptem správcovství“, můžete se našim čtenářům představit?
Jako jáhen a kněz plzeňské diecéze jsem od roku 1994 působil dva roky v Klatovech, poté pět let v Chodově. Pak jsem si na tři a půl roku odskočil do Irska na postgraduální studia pastoračního vedení a spirituality a nyní jsem čtvrtým rokem členem týmu společné duchovní správy v Chebu, který vede můj kolega Petr Bauchner. A v rámci doktorského studia na KTF UK pracuji na disertační práci o pastoračních radách.

Váš otec, politický vězeň a autor plzeňské meditační zahrady Luboš Hruška, se stal symbolem odporu proti komunistickému režimu. Nedávno tomu bylo přesně šedesát let od chvíle, kdy se komunisté u nás zmocnili vlády. Myslíte si, že jsme z období, které pak následovalo, jako křesťané vytěžili pro dnešní dobu něco opravdu nosného?
Nosnými by se mohla stát především tato tři témata: zkušenost životaschopnosti církve v situaci materiální nezajištěnosti, politického pronásledování a rozkladu tradičních struktur; zkušenost semknutosti křesťanů různých spiritualit a církví kolem věcí podstatných; zkušenost osobních selhání procházející napříč církvemi, presbyteriem či episkopátem.

Když jsem poprvé viděl materiál, kde nastiňujete představu o „správcovství“ ve farnosti, přišlo mi to jako malý zázrak – alespoň ve srovnání s tím, jak se běžně uvažuje o odpovědnosti za řízení církve, včetně financování. Co vás přimělo k tak zásadnímu promýšlení této problematiky?
O malém zázraku bych mluvil teprve tehdy, až to ponese ovoce. Co nás k tomu přimělo? Nejspíš to, že se v jedné farnosti s velkou zátěží historických budov vedle sebe ocitli dva na pohled nepříliš „kompatibilní“ kněží: jeden zaměřený spíše intuitivně a prakticky, druhý se smyslem pro systémové analýzy. Přidáte-li k nim nekonformně uvažujícího pastoračního asistenta, farní asistentku hravě zvládající finanční agendu a pár farníků ochotných společně objevovat smysl pastorační rady, máte před očima onen „kotel“, ve kterém naše koncepce vznikala.

Potvrzuje se, že východiskem úvah o řízení i financování musí být důkladná pastorační strategie. Dřív než se na ni zeptám, rád bych slyšel, zda vidíte nějakou pastorační strategii na úrovni celostátní či alespoň diecézní a zda v tom nějakou úlohu sehrál Plenární sněm (či aspoň ještě sehrát může)?
O celostátní úrovni nemám takový přehled, abych se k ní mohl vyjadřovat. O úrovni v naší plzeňské diecézi mám zase přehled příliš osobně zabarvený. Plenární sněm vnímám sice jako velmi částečný, ale přesto úctyhodný krok na cestě hledání pastoračních priorit místní církve. Musím přiznat, že mě jeho závěrečný dokument v některých momentech mile překvapil. Důležitým pro budoucnost je například důraz na rovnováhu všech základních rozměrů poslání církve (čl. 26–28). Klíčovým pak shledávám rozvinutí „diakonického rozměru pastorace“ (čl. 218–221) a celou druhou část dokumentu. Velmi důležitý je podnět k „dalšímu hledání cest k pokání a smíření na lokální úrovni“, které by vedly ke „skutečnému duchovnímu uzdravení“ v oblastech vysídlených po válce (čl. 161). Škoda, že se podobná zmínka neobjevila i vzhledem k selhávání křesťanů v době totality. I přes určitou nesourodost dokumentu je stále naděje, že jeho podněty by mohly být při citlivé četbě a za trvalé podpory vedení diecéze či farnosti důležitou orientací pro proces pastorační proměny v jednotlivých diecézích či farnostech.

A nyní k té pastorační strategii farnosti. Můžete ji přiblížit?
S radou jsme dva roky pracovali na dlouhodobé „pastorační vizi farnosti“, která nám nyní pomáhá neztratit ze zřetele celek a dlouhodobý výhled. Vyjádřili jsme ji heslem „Žít život sloužící Životu“. Na tuto vizi pak navazovala práce na krátkodobějších „pastoračních prioritách“. Většinou jsme se shodli, že samotný proces vzniku těchto dokumentů byl pro nás stejně důležitý jako jejich závěrečná formulace. Snažili jsme se držet klasického „trojkroku“ pastoračního rozlišování: 1. zkoumání konkrétní situace; 2. reflexe této situace ve světle Božího pohledu; 3. navrhování z toho plynoucích směrů a kroků. Protože si čtenář může oba tyto dokumenty stáhnout z našich webových stránek (www.farnostcheb.cz), uvedu jen jejich heslovité shrnutí: Za hlavní poslání naší farnosti, kterou toužíme žít jako „ikonu Trojice“ uprostřed současného světa, považujeme trojici úkolů „slavení – služba – svědectví“, které vyrůstají z trojice základních rozměrů farní obce „společenství – spolupráce – svatost“, jejíž život a služba jsou podporovány trojicí pomocných oblastí „správa – struktury – správcovství“. Vyjádřeno trochu poetičtěji, naše farnost se chce učit „žít s těmi zde i s těmi tam – být láskou dnešku, zítřku nadějí – žít tím, co žije, a toho, co umírá, provázet k smrti“.

Jako autor zmíněného materiálu je uváděna pastorační rada. Jak vlastně funguje a jak to je s jejím podílem na zpracovaném textu?
Základní data jsme sbírali nejprve v úzkém týmu. Teprve po analýze těchto dat jsme konzultovali jejich souvislosti a pastorační dopady na několika setkáních pastorační rady. Rada nám tak poskytla zpětnou vazbu „z terénu“ a pomohla nastavit některé základní parametry (především v oblasti finanční spoluodpovědnosti farníků a finanční solidarity farnosti se širší církví či společností). V dokumentu jsme zohlednili i různorodé pohledy jednotlivých radních. Diskuse či společná modlitba nás pak vedla k úvahám o hlubších pastoračně-teologických souvislostech. Myslím, že právě trpělivé propojování praktických otázek s tímto hlubším proudem nám umožnilo najít společného jmenovatele, a tak dosáhnout shody všech členů rady.

Z řady podnětných nápadů se zastavím aspoň u dvou kapitolek. Nejprve „Udržet vyváženost dárcovství času, schopností a financí“ – co se za tím skrývá?
Aby mohla vůbec fungovat nějaká autentická spoluodpovědnost farníků za finanční zajištění farnosti jako celku, musí být finanční spoluúčast přirozenou součástí jejich spoluúčasti na životě a službě farnosti i v jiných oblastech. Platí-li, že „čas jsou peníze“ a (některé) „schopnosti jsou k nezaplacení“, pak souvislost těchto oblastí s ekonomickou koncepcí farnosti je jasná. Už ne tak jasná bývá souvislost mezi vnitřní zralostí člověka a jeho schopností odpovědně a solidárně hospodařit s vlastním majetkem. A právě na obě tyto souvislosti ona kapitolka upozorňuje.

A co znamená „Začít s trvalou formací k učednickému správcovství“?
Při práci na dokumentu jsme došli k závěru, že kromě ozdravění „makroekonomiky“ farnosti jako celku, kromě snahy členů farního týmu solidárně a střízlivě zacházet s vlastním i farním majetkem, je také nezbytná dlouhodobá formace všech farníků, jejich chápání biblického pojetí majetku. Téma zacházení s financemi by se u nás kněží nemělo smrsknout na neustálý pláč nad nedostatkem prostředků od státu či od farníků. V žádném případě nesmí nabýt podoby jakkoli zbožné manipulace či kupčení s prostředky spásy (včetně mešních intencí). Peníze jsou součástí běžného života, nakládání s nimi by se mělo stát přirozenou součástí křesťanské formace a pastoračního osobního doprovázení. Zmíněná kapitolka k tomu poskytuje podněty.

Váš materiál obsahuje i rozsáhlou teoretickou přílohu, v níž je řeč o perspektivě biblické, historické, trojiční, ekleziologické, prakticko-teologické, učednické, makroekonomické, právní a organizační. Co vás přimělo k vytvoření tak mohutného teoretického zázemí a co vám to skutečně přineslo?
Možná, že je za tím i moje slabost zvaná grafomanie. Kvůli ní se moje výplody stávají pro praktičtější kolegy málo použitelnými. Jsem si toho vědom, ale trápí mě opačný extrém, kdy je pastorační praxe založena jen a jen na osobní zkušenosti, na jediném správném přístupu či na jediném, někdy ve zcela jiné situaci či době vzniklém „návodu k použití“. Vyjít z pečlivé analýzy situace a současné praxe, vnímat pak tu praxi ve více souvislostech a z různých perspektiv – a teprve z tohoto odstupu hledat nové postupy, to je nezbytný předpoklad jakékoli solidní pastorační práce.
Už při práci na koncepci správcovství nám ta teoretická východiska sloužila jako katalyzátor i korektiv vlastních úvah a zkušeností. Pak je nutné to vybalancovat, aby takový dokument byl prakticky použitelný. Naštěstí je v tomto můj současný šéf velmi důsledný. Mé teoretické výlety sice vítá a oceňuje, ale pod podmínkou, že je nakonec z vlastního dokumentu vyhodím a začlením do samostatné přílohy, což se stalo. Možná, že právě tohle je schůdná forma, která praktikům umožní zaměřit se na konkrétní výstupy a šťourům dá možnost prozkoumat i jejich teoretické pozadí.

Kdy očekáváte první plody tohoto projektu, v českých poměrech jedinečného?
Některé můžeme ve farnosti zaznamenat už dnes. Určitě nám to pomáhá učit se vnímat správu majetku a financí jako sice důležitou, ale striktně podpůrnou oblast naší činnosti. Při základních ekonomických rozhodnutích se snažíme vracet k pastorační vizi a k poslání farnosti a ptát se, jak s nimi to či ono rozhodnutí souvisí či nesouvisí. Mnohem více jsme asi nyní schopni vnímat a ocenit požehnání plynoucí ze spoluúčasti pastorační a ekonomické rady (a potažmo celé farnosti) na některých klíčových správcovských rozhodnutích. Mnohé je ještě před námi a mnohé bude během na dlouhou trať. Rádi bychom se například pokusili do pěti let postavit naši farnost finančně na vlastní nohy, včetně zajištění platů pro kněze a další pastorační pracovníky z jiných zdrojů než z dotací od ministerstva kultury. Včetně rozvíjení finanční solidarity se širší církví. Budeme se muset ještě naučit hodně věcí. Jak v oblasti vícezdrojového financování a s tím souvisejícího intenzivnějšího začlenění farnosti do širší občanské společnosti, tak v oblasti finanční spoluúčasti farníků na zabezpečení základního provozu a poslání farnosti. Tak nám držte palce a případně se s námi podělte o své vlastní zkušenosti. Naše e-mailová adresa je farnost@farnostcheb.cz.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou