Vydání: 2008/7 Když je dítě v rodině hostem, 12.2.2008

Příloha: Perspektivy

Komunismus stačil obtěžkat půldruhého století novodobých dějin. Podrobil si tzv. druhý svět, získával půdu v třetím a i v tom prvním ovlivnil mnoho myslí. Pak mu začal docházet dech, přesto jsme z jeho tlampačů slýchali, že nesmiřitelný ideologický boj trvá. Teď už jen tu a tam doutná. Znamená to snad, že na poli ducha zavládl alespoň v Evropě klid zbraní, byť v podobě lhostejnosti z návyku na poměrný blahobyt? Poddat se této zdánlivě útěšné představě je předčasné. Není vyloučeno, že k srovnatelné ideologické ofenzivě se chystá – islám. A to ve své „evropsky transformované“ podobě. V Německu konvertují k islámu tři až čtyři tisíce rodilých Němců ročně. Důvodem je většinou sňatek. Asi třicet procent jich však konvertuje z přesvědčení. Mnozí vyrůstali v ovzduší ochablého a jen vnějškového křesťanství. Jejich cesta k islámu začala ideovou dezorientací a nespokojeností s životním stylem konzumní společnosti. Převažují mezi nimi dva typy hledačů. Jednak profesně úspěšní lidé s vysokoškolským vzděláním, jednak mladí outsideři. Mezi těmi lze potkat i ty, jimž setkání s islámem pomohlo zbavit se drogové závislosti.
Konvertité bývají horliví. Ani tito nelení a snaží se novou víru šířit. K tomu jim slouží internet. Na svých webstránkách vydávají svědectví o své konverzi a snaží se neutralizovat obecnou nedůvěru k islámu. Například manželka právníka, konvertity (oba jsou rodilými Němci), tam ujišťuje, že nenosí šátek, že ji manžel ke konverzi nenutí, že se na jejich soužití prakticky nic nemění apod.
Na mušce nových vyznavačů Prorokovy víry se pravidelně ocitá křesťanství. Je tam líčeno jako vyprázdněné, nepřesvědčivé. Jejich protikřesťanská propaganda se soustřeďuje na tři témata. 1. Křesťanství je zásadně pojímáno jako náboženství vzhledem k islámu předchůdné, přípravné.
2. Trojjedinost Boží je vlastně polyteismus. 3. Křesťanské církve zmanipulovaly postavu historického Ježíše. – Na těchto webstránkách se též objevuje upozornění, že kdo čte denně západní tisk, vystavuje se indoktrinaci zaměřené proti islámu, proto je radno číst pouze islámský tisk.
Osudy tohoto poměrně nového fenoménu lze těžko předvídat. Podceňování však není na místě. Půdou, z níž vyrůstá, je důvodná nechuť k převažujícímu stylu života a morálce západní společnosti, touha po závazné životní orientaci, po víře v transcendenci a – jak vidno – „zapomenutost“ křesťanství, odcizenost vůči němu. Tedy okolnosti dobře známé i u nás. Rozhlasová stanice WDR pozvala jednoho z čerstvých konvertitů do debatního pořadu, kde ho politologové a jiní odborníci podrobili křížovému výslechu. Pochválili pak jeho „tvrdost“, ale i „férovost“. Přitom jde i o věroučný spor. Většinová (agnostická, relativistická a liberálně smýšlející) společnost mu prostřednictvím svých médií občas přihlíží se zájmem kibice, aniž by si uvědomovala jeho důsažnost.
od