I v divadelní roli toužím po hlubší víře
Vydání: 2016/33 Olympiáda pod Ježíšovou náručí, 9.8.2016, Autor: Radek Gális
Příloha: Diecézní zpravodajství - Českobudějovická diecéze
Zatímco bývalý budějovický biskup Jiří Paďour začínal jako herec a pak se stal knězem, velešínský kněz Jan Mikeš (31) z Prachatic na to šel z druhé strany. Před pěti lety byl vysvěcen a nyní hraje v prachatickém ochotnickém souboru DUTAM. V muzikálu Ledová země představuje zamilovaného faráře Jiřího. „Zatím jsem hercem jedné role,“ směje se sympatický mladý muž, který do postavy dává své životní zkušenosti.
Kněz Jan Mikeš hraje v muzikálu Ledová země. Snímek archiv Jana Mikeše
Jak jste se k ochotnickému hraní dostal?
Úplnou náhodou. Petra Kusová, se kterou jsme se znali, mě jednou oslovila, jestli bych jim nepomohl v divadle s jednou menší rolí. A ona se z toho vyvinula hlavní role.
Co jste už hrál a co hrajete nyní?
Zatím jsem herec jedné role. Sám se divím tomu, že mě, nezkušeného, paní režisérka Marcela Haspeklová obsadila rovnou do hlavní role. Ale za tuto zkušenost jsem velice vděčný, celá příprava a pak i samotná vystoupení mi hodně dala a stále dávají. Nyní chystáme další reprízy Ledové země, v divadelní sféře se věnuji pouze tomu.
Jaké to je hrát nešťastně zamilovaného kněze?
Pro mě je velice zvláštní vůbec fakt, že někoho hraju. V životě jsem dost přímý a na nic si nehraju, proto je tohle pro mě velice netypická situace. Vzbuzuje ve mně velkou zodpovědnost, snahu podat na jevišti co nejlepší výkon. A to je pak úplně jedno, jestli člověk hraje sedláka, panovníka, nebo třeba zamilovaného kněze.
Kdy nacházíte čas na zkoušení a zkouší s vámi i někdo známý z farnosti?
Z mé současné farnosti Velešín se mnou nikdo nezkoušel a nezkouší. Divadelní soubor DUTAM, se kterým vystupuji, je z Prachaticka, takže se tam mohu potkávat se svými bývalými farníky. Času na zkoušení jsem nikdy neměl mnoho, a když mě převeleli do jiné farnosti, měl jsem ho ještě míň. Ale jak se říká: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody… Tak jsem vždy nějak ten čas i způsob našel, abychom divadlo dotáhli až k úspěšné premiéře.
Neuvažujete, že byste hrál se souborem ve Velešíně či okolí?
Zatím máme domluvené reprízy na Prachaticku, ale pokud by byl zájem, určitě rádi vystoupíme i mimo tento region. V současnosti plánujeme vystoupení i ve Velešíně, v říjnu pak budeme hrát v prachatickém divadle muzikál již počtvrté.
Nebylo by pak fajn založit i u vás ve Velešíně farní divadlo a nacvičit nějaký muzikál?
Pokud to někdo zorganizuje, sežene herce, textovou a hudební předlohu a bude mít energii zkoušet dlouhé měsíce, určitě takovou aktivitu rád podpořím. Ale sám se necítím dostatečně povolaným k tomu, abych se do takové velké a zodpovědné iniciativy pustil sám.
Co vás na hraní baví, čím je pro vás přínosné a snad i pro spoluherce a diváky?
Baví mě snad všechno, zkouškami počínaje, rozhovory s kolegy konče. Je to něco úplně jiného než běžná práce kněze. Nemám problém mluvit a zpívat před publikem, naopak si to užívám. Přínosné je určitě téma celé hry. Nejde jen o vztah dvou hlavních hrdinů, jde o životní postoje, boje a rezignace, zahrané tak opravdově, až z toho mrazí. Každý z nás do té hry dává kus sebe, svých životních zkušeností…
Jak se promítá do hry vaše víra v Boha?
Víra v Boha je jedno ze silných témat, kterými se hra zabývá. Ale zda se do hry promítá i moje víra v Boha, to si nemyslím. Na druhou stranu v roli tichého Jiřího si spíš znovu uvědomuji hloubku Boží a touhu po větší a pevnější víře.
Muzikál Ledová země režisérky Marcely Haspeklové a divadelního spolku DUTAM Prachatice zachycuje příběh věčného míjení a setkávání dvou lidí, kteří se znají od dětství. Zatímco Jiří (Jan Mikeš) se po mnoha peripetiích stane knězem, dívka Johanka (Petra Kusová) upadne do závislosti na drogách. Potkají se po letech ve zpovědnici, kdy nastává příležitost k reflexi vlastních životů.
