HOMILIE: Znám svoje ovce a moje ovce znají mne
Vydání: 2021/16 Co nám covid dal a vzal, 13.4.2021
V evangeliu nám svatý Jan představuje Krista jako dobrého pastýře, který má rád své ovce a je připraven za ně dát i svůj život. Tuto symboliku Krista, dobrého pastýře, můžeme objevit už v římských katakombách. Pro první křesťany nebyl hlavním symbolem Krista kříž, ale například právě dobrý pastýř či ryba.
Je to krásná představa, že Ježíš je dobrý pastýř, který je připraven, pokud se zatouláme nebo jsme unaveni, vzít nás na svá ramena a přiblížit jeho srdce k našemu. Krásná je věta z dnešního evangelia: „Znám své ovce a moje ovce znají mne.“ Ano, Ježíš nás zná dokonce lépe, než se známe my sami. Kdo z nás může říci o sobě, že se dokonale zná? Jistě každý z nás udělal zkušenost, že byl překvapen sám sebou. Jak se můžeme lépe poznat? Jak sebe samé hodnotíme, mnohdy záleží na tom, co o nás říkají lidé kolem nás. Lidská hodnocení však nemusí být vždy upřímná či pravdivá. Ježíš je ten, kdo nám může říci pravdu o nás samých. Vědomí, že nás Ježíš zná, nám může pomoci: nemusíme před ním nic tajit.
Druhá část věty je spíše celoživotní úkol: „A moje ovce znají mne.“ Co znamená poznávat Krista? Především objevovat jeho nekonečnou lásku, lásku bez podmínek. Ježíš neříká: Začnu tě milovat, nosit na svých bedrech, když (až) se změníš. Bůh nás miluje takové, jací jsme, a žádný hřích ho nedonutí, aby nás přestal milovat nebo aby jeho láska k nám byla menší.
Jedna mladá žena se vracela domů novým autem. Řídila velice pozorně a trochu se strachem, protože auto bylo nové a s manželem na ně šetřili několik let. Na jedné křižovatce se krátce zamyslela, nevšimla si auta jedoucího po hlavní silnici a lehce ho ťukla. Nebylo to nic vážného, přesto bylo na novém autě několik škrábanců a rozbité jedno světlo.
V očích ženy se objevily slzy. Co na to řekne můj manžel? Řidič z druhého auta zlostně zaťukal na okénko ženy. Když viděl uplakanou tvář, uklidnil se a řekl soucitně: „Nic si z toho nedělejte, není to tak hrozné. Musíme však vyplnit dokumenty kvůli pojišťovně.“ Žena otevřela přední přihrádku, kde byly dokumenty. Začala hledat daný dokument a tu si všimla jedné obálky, na níž bylo napsáno: v případě havárie. Hned poznala rukopis svého muže a s obavami obálku otevřela. V ní byl jeden list, kde bylo napsáno. Nezapomeň, drahá, že miluji Tebe, a ne auto.
Když někdy v našem životě bouráme a tím se vzdalujeme od Krista, je to Kristus, který nás hledá, bere s láskou na svá ramena a znovu nám připomíná: Nezapomeň, že tě mám rád, a žádná tvá životní katastrofa to nemůže změnit.
Přeji vám radost z Krista, dobrého pastýře, který nás hledá, když se ztratíme. Bere nás do svých rukou a klade na svá ramena. To jsou chvíle, kdy znovu můžeme zakoušet jeho lásku, v níž nejsou výčitky či obviňování.
P. PETR CVRKAL SDB, Kazanlak, Bulharsko
Sdílet článek na:
