HOMILIE: Zatančit jako Jan Křtitel

Vydání: 2021/51-52 Vánoční pohled do betléma, 14.12.2021

Čtvrtá adventní neděle nám říká, že svátky pokoje a radosti jsou za dveřmi. Ale situace kolem nás, zejména kvůli pandemii, mnoho pokoje a radosti nepřináší. Pro věřícího člověka však není ani jediné, ani to nejpodstatnější to, co se děje kolem nás, ale spíše to, co těmito svátky slavíme a znovu si uvědomujeme – Boží příchod do tohoto nemocného a zraněného světa. A z tohoto tajemství Kristova vtělení se lidé dokázali radovat i uprostřed válečného šílenství, jak vidíme třeba ve filmu Šťastné a veselé.

Když Maria přijde a vstoupí do domu Zachariáše a Alžběty, její příbuzná prožívá hlubokou duchovní zkušenost z příchodu Mesiáše a její dítě radostí „poskočí“ v jejím lůně. Ano, toto je asi nejlepší překlad slovesa vyjadřujícího to, co se děje s Janem, když pocítí blízkost Mesiáše. Raduje se, poskakuje, tančí nevýslovnou radostí! Stejné sloveso najdeme v řeckém překladu Starého zákona, když čteme o králi Davidovi, jak tančí před archou úmluvy navracející se do Jeruzaléma. Můžeme se nad tím pousmát jako Davidova manželka nebo se tím nechat oslovit.

V této souvislosti také chápeme, proč Loretánské litanie obsahují invokaci: Archo úmluvy! Maria je novou archou, v níž k nám přichází Spasitel světa, a proto před ní Jan Křtitel tančí. A to paradoxně i přesto, že se ještě ani nestačil narodit a vyrůst, jeho matka je teprve v šestém či sedmém měsíci. Není to podivuhodný zázrak, že tam, kam vstoupí Mesiáš, se roztančí i nedonošený plod?

Vícero lidí mi během podzimu vyprávělo o tom, jak sledují (také trochu díky sestře farářce) letošní StarDance. Ale jistě lepší, než být jen diváky, je sám začít tančit. Jistě lepší, než chtít zvítězit v soutěži, je tančit proto, že mne něco velikého uchvátilo. Nechme Ježíše o nastávajících svátcích nově vstoupit do našeho života, do naší rodiny; nechme ho dotknout se nás v hloubi svou blízkostí, láskou a pokojem a roztančit nás – a to bez ohledu na to, co se děje kolem nás, jestli jsme mladí nebo staří, zdraví nebo nemocní, šťastní nebo právě teď neprožíváme zrovna radostné období.

Maria přichází přes všechny obtíže svého začínajícího těhotenství a dalekou cestu, kterou musí absolvovat ke své příbuzné, aby byla s ní a posloužila jí. Naplánujme si už teď, že se za někým, kdo to potřebuje, o Vánocích vydáme – možná mu také s něčím pomoci, dát mu trochu svého času, přinést mu Ježíše. A možná se nám podaří i jeho alespoň trochu roztančit a dát mu zakusit něco z vánočního poselství Boží lásky k člověku.

ZDENEK WASSERBAUER, pražský pomocný biskup



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 6 7. – 13. února 2023

V Praze začala evropská synoda

„Zde jsme, před tebou, Duchu Svatý, shromážděni ve tvém jménu.“ Slovy starobylé modlitby „Adsumus“, která od začátku doprovází společnou synodální cestu církve,…

celý článek


Přestaňte drancovat Afriku

„Chci dát hlas těm, kteří ho nemají,“ vysvětlil papež svou šestidenní cestu do Konga a Jižního Súdánu (31. ledna až 5. února), kde mluvil ostře o problémech kontinentu,…

celý článek


Někdy pláču i s rodiči

O svém trápení v nemoci si potřebují povídat nemocné děti, ale hlavně jejich rodiče. K tomu slouží mimo jiné nemocniční kaplani. V několika nemocnicích tuto službu…

celý článek


Rutina, kterou potřebujeme

Národní týden manželství, který začíná 13. února, má jako letošní motto „manželské kontrasty“. Zkusili jsme se proto podívat na jeden z nich: všední versus nevšední.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay