26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

HOMILIE: Zákon, nebo milosrdenství?

29. 3. 2022

|
Tisk
|

P. ALVARO GRAMMATICA, představený komunity Koinonia sv. Jan Křtitel

Vydání: 2022/14 Papež svěřil svět pod ochranu Marie, 29.3.2022

Ježíš se za úsvitu odebírá z Olivové hory do chrámu. Strávil noc v modlitbě a nyní jde do chrámu a tam učí. Příhoda, která následuje, má proto normativní hodnotu.
Je předvedena žena přistižená při cizoložství. Nejedná se o domněnku, ale o holý fakt, z něhož se nelze vymluvit. Je zřejmé, že zhřešila a podle Mojžíšova zákona si zaslouží kamenování. V takovém případě neexistují polehčující okolnosti. Co dělat v situaci, jež nepřipouští výjimky? Šlo přece o to naplnit Zákon, který dal Bůh Mojžíšovi. Zákoníci a farizejové se Ježíše v podstatě ptají, jestli tento zákon považuje ještě za platný. To je jádro věci.
Ježíšovi ale jde o to, zda má být člověk souzen podle Zákona, nebo podle nové spravedlnosti, jež zahrnuje milosrdenství nabízející člověku nový život. Ježíš míří mnohem dál, než kam sahá Zákon. Středem je osoba a ta je vždy nadřazena tomu, co dělá, a zaslouží si, aby se s ní tak jednalo. Každý z nás je hoden nikoli soudu, ale milosrdenství – a měl by mít možnost být vykoupen a začít znovu. Bůh se k nám chová milosrdně a dává nám novou příležitost. Ježíš přece oné ženě říká: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ Ježíš de facto nabízí nový typ řešení: nezastavovat se u Zákona, ale nabídnout budoucnost. A to lze jedině milosrdenstvím.
Gesto, kterým Ježíš reaguje na naléhání zákoníků a farizejů – tedy to, že začne psát do písku –, je překvapivé. Připomíná nám první stránky knihy Genesis, v níž Bůh tvoří člověka z prachu země (srov. Gn 2,7). Bůh nesoudí, ale tvoří novou ženu, která může kráčet dál, aniž by byla odsouzena, a uschopňuje ji k tomu, aby již nehřešila. Ježíš přichází s řešením, které nikoho vůbec nenapadlo, ani tu ubohou ženu. S ní se můžeme ztotožnit, protože další šanci potřebujeme všichni. Každý se dopouští chyb; není nikdo, koho by se odsouzení netýkalo. Jsme však hodnotnější než zákon a naše činy; každý z nás má cenu Božího milosrdenství a podle toho s námi Bůh zachází – milosrdně.
Jsme-li na jedné straně povoláni k tomu, abychom se neztotožňovali se svým hříchem, ale důvěřovali v Boží milosrdenství, pak na druhé straně jsme zváni, abychom se k ostatním chovali podle milosrdenství, jež v sobě zahrnuje možnost začít znovu, nebýt vykázán proto, že jsem hříšník. Do Boží tváře není otisknut zákon, nýbrž milosrdenství. Milosrdenství znamená, že můžeme dál žít jako Boží děti. Z toho plyne stát se navzájem bratry a přijímat i ty, kdo dělají něco špatně. Pak budeme opravdu společenstvím křesťanů, dokážeme-li přijímat druhé, kteří chybují – protože chybující je každý z nás. Ten, kdo potřebuje milosrdenství na prvním místě, jsem já sám.
Co dělat? Naučit se doprovázet toho, kdo chybuje, aby pocítil, že Boží tvář není zákon, nýbrž láska.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou