HOMILIE: Vstupujeme do týdne největších událostí spásy

Vydání: 2020/14 Mimořádné požehnání Urbi et orbi, 31.3.2020

Španělský voják, básník a spisovatel Miguel de Cervantes charakterizoval skutečnost jako dvě nepřátelské pravdy. Název dnešní neděle zní v římském misále „Dominica in Palmis de passione Domini“, česky „Květná neděle Pánova utrpení“. Už z tohoto označení je zřejmá dvojznačnost, která odpovídá i naší lidské zkušenosti. Všichni známe prožitek radosti i obav. Oba prožitky potřebujeme, aby se naše osobnost rozvíjela. Květná neděle je zajímavá tím, že nám představuje Ježíše právě v těchto protikladných skutečnostech, v radostné i bolestné situaci. Nejprve slyšíme radostné evangelium o jeho vjezdu do Jeruzaléma, potom pašije o jeho utrpení a smrti. Hosana a ukřižuj, to jsou dva výkřiky, které možná zaznívají z úst týchž lidí. Ovšem Bůh vše zlé obrací v dobré, z toho se narodila i naše spása. Toto není od věci si připomenout i v dnešní době „koronavirové“.

Liturgie Květné neděle v sobě nese několik pozvání. Jednak máme vyjít Ježíši naproti především skrze naši touhu. Jako se tehdy Ježíš sháněl po oslátku, které by ho přivezlo do Jeruzaléma, tak právě v dnešních dnech je touha takovým bratrem oslem, který nás může přiblížit k druhým a k Bohu. Volání: „Požehnaný král, který přichází,“ je v samotném centru dění a všichni jsme k němu zváni. Jedna židovská moudrost říká, že pesimista je ten, který si ze dvou možných zel vybere obě. Nám evangelium říká, že postačí jedno nutné zlo, na druhé misce vah má být dobro. Květná neděle nám jako příručka pro manažery radí, že vždy po úspěšném dosažení cíle musí přijít oslava úspěchu. Nebojme se tedy dopřát si trochu radosti. Do třetice se nám připomíná nutnost pevné víry. V pašijovém příběhu vidíme, že Bůh nám neslibuje život bez trápení. Učinil však něco jiného. Tím, že přijal lidský osud neúspěšnosti a smrti, došel touto cestou ke svému Otci a tím i pro nás připravil cestu. Při kráčení po ní si ale musíme dát pozor, abychom náhodou neuvěřili tomu, že všechno utrpení je Boží vůle. Často je třeba se proti utrpení postavit a bojovat.

Vstupujeme do týdne, kdy se budou odehrávat největší události naší spásy. Tím nemyslím jen velikonoční svátky, ale je tím každá přítomnost, kterou prožíváme. Když se lékaře Alberta Schweitzera zeptali, zda je pesimista, či optimista, odpověděl: „Mé vědomí je pesimistické, ale má vůle a naděje optimistické.“ Myslím, že to dobře vystihuje nejen Ježíše v pašijovém týdnu, ale i životní postoj skutečného křesťana.

PAVEL KONZBUL, brněnský pomocný biskup

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 32 4. – 10. srpna 2020

Videa zvou do kostelů

Otevřené chrámy, Noc kostelů, Církevní turistika, celá řada projektů zve do chrámů. S novinkou nyní přišla ostravsko-opavská diecéze ve spolupráci se sousední opolskou.…

celý článek


Co komentář, to člověk

Také jste si někdy vylezli na nějakou vysokou zeď? Člověk pak většinou dohlédne leckam. A také teď spíše visíte na „fejsbukové zdi“? Většina z nás ji navštěvuje…

celý článek


Dodnes zní zvony z Nagasaki

Výbuchy atomových bomb v Japonsku před 75 lety vstoupilo lidstvo do nejnebezpečnější fáze svých dějin, kdy už ohroženi nejsou jen jednotlivci či jednotlivá etnika, nýbrž…

celý článek


Příroda učí všímavosti

Je to paradox: čím je člověk starší, tím lépe vidí. Tedy přírodu. Dokáže se zahledět a ztišit nad krásou stvoření, navzdory unaveným očím. A kdo je starší, většinou…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay