Homilie: Tolik slabých na jednom místě

Vydání: 2018/46 Drony skenují dřevěné kostely, 13.11.2018

S výkladem apokalyptické literatury musí být dnes kazatel velmi opatrný. Dotýkají se totiž jak mluvčího, tak adresátů – a vždy jde o nebezpečná poselství. Ale ne tak u Ježíše.

Den soudu bude sice strašný, v ten okamžik totiž pominou všechny naše dosavadní jistoty. Celý svět se dokonce „zachvěje“, jak evangelium doslovně zmiňuje. Důvodem bude ale Ježíšova sláva, kterou se už teď ve světě snažíme nalézat – ať už v církvi, v člověku či ve stvoření. Kdo se ale v životě setkal s opravdovou láskou a nechal se dotknout, ten se už bát nemusí. Anděl ze všech světových stran shromáždí Kristovy vyvolené. A tady už o překvapení nebude nouze. Tolik slabých na jednom místě! Když totiž Kristus zakládal svou církev, nezvolil si ani mystického Jana ani skvělého rétora Pavla. Postavil ji na obyčejném rybáři z Kafarnaum, kterým Petr bytostně zůstal až do konce svého života. Na nekontrolovatelném horlivci, váhavci a nechápavci. Prostě na člověku.

Pokud žijeme aspoň trochu ryzí život, pokud se na poli duchovním aspoň trochu snažíme uvádět Ježíšova slova v život, pak se nemusíme bát. Na takových totiž Ježíš vystavěl svou církev s příslibem, že ji pekelné mocnosti nepřemohou. Počítá tedy i s námi! Přijme ale jen nás, ne naše role, do kterých jsme se nechali někým vehnat. Stát se svatým znamená totiž v první řadě stát se životaschopným křesťanem, realizovat skutečnou lidskostí své vlastní povolání až do samého konce: dobře obstát v životě ve světě stejně jako v tom duchovním. Za obojím totiž stojí stejný Bůh, který jediný dokáže dokonale propojit zdánlivě nespojitelné. Nestaví proti sobě, nerozděluje, ale vždy nově spojuje. „Hle, tvořím všechno nové,“ volá i směrem k nám. Volá nás k tomu, abychom byli s ním. Chce spojit nespojitelné. Nám, kteří ho tolik potřebujeme nabízí své společenství...

Dobře číst „znamení doby“ znamená dobře vědět, jaké je to být zamilovaný. V takovém případě vše, co je kolem nás, nám připomíná toho, koho milujeme. V případě Boha i ta nejmenší drobnost nás může dovést k němu samotnému. Netřeba uvažovat o tom, jak přesně k soudu a konci světa dojde a kdy to bude. Času není nazbyt, abychom ho marnili marnými představami. Zázraků už teď je všude plno, jen si všimnout. Mohou se obrátit i ti nejzatvrzelejší hříšníci. Jen abychom nepromeškali svěřený čas k obrácení my sami! Až zatroubí archanděl Michael a země se zachvěje, budeme nepochybně svědky hmatatelného úžasu nad tím, jak velká Boží láska je!

P. RADEK MARTINEK

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 38 15. – 21. září 2020

Lesná se raduje z nového chrámu

Džbánek piva, koloběžka i miska horkého guláše jsou vyobrazeny vedle tradičních křesťanských symbolů na fasádě nového kostela v Brně na Lesné. Mají připomínat,…

celý článek


Světlo pro naši cestu životem

Asi každý máme tu knihu doma. Někteří na předním místě v knihovně, v pěkném provedení, jako novou. Jiným leží na dosah ruky nebo na nočním stolku už pěkně ohmataná.…

celý článek


Povzbudivé čtení na celý rok

Na knihkupecké pulty přichází nový Cyrilometodějský kalendář (CMK) na rok 2021. Co v něm naleznete, přibližuje jeho hlavní editor JAN PAULAS.

celý článek


Hledat Boží přítomnost ve světě

Biskup VÁCLAV MALÝ oslaví týden před svátkem sv. Václava své sedmdesáté narozeniny. Ačkoliv říká, že je slaví nerad, připomínáme je rozhovorem, v němž se ohlíží…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay