HOMILIE: Stát se dokonalým učedníkem
Vydání: 2019/26-27 Putování s živým Mistrem, 25.6.2019
Nastal čas, kdy se Ježíš rozhodl odejít do Jeruzaléma. Naposledy. Učedníci vnímají, že se jedná o vážný krok, nechtějí nic zanedbat, a tak jdou napřed, aby připravili nocleh. Dochází ovšem k určitému napětí, jelikož obyvatelé samařské vesnice o žádném noclehu slyšet nechtějí, což zase rozhněvá dva z učedníků, a celá rozepře končí jejich pokáráním. I takováto téměř bizarní situace posloužila k tomu, aby Ježíš zdůraznil cíl svého poslání – přinést lidem, světu pokoj, nikoli válku.
Evangelium následně popisuje tři krátká setkání, představující tři různé výzvy následovat Pána zblízka. Opakující se požadavek je poměrně náročný. Láska k Bohu nestrpí kompromisy. Podobně jako ve Starém zákoně, kde se Elizeus musel rozloučit s dosavadními jistotami, aby mohl navázat na dílo proroka Eliáše, tak i dokonalý učedník Kristův musí být připraven zříct se všeho – majetku i rodinných pout – a nikdy takového rozhodnutí nelitovat. Jedním z nepopiratelných důkazů Ježíšova božství je ostatně obrovský zástup mužů a žen, kteří v průběhu dějin skutečně opustili všechno, aby následovali svého Pána. Vždyť pouze Bůh má právo vyžadovat bezmeznou lásku k Tomu, který je věčně živý a jehož odměna převyšuje všechny lidské dary. Naprosté odevzdání se Bohu pro nebeské Království je – podobně jako v případě mučednictví – dokladem toho, že Kristus je Spasitel člověka. Pozorného čtenáře proto nepřekvapí, že ke všem povoláním k bezvýhradnému následování, o nichž se zmiňuje dnešní evangelium, dochází právě ve chvíli, kdy se Pán vydává vstříc té nejvyšší oběti. To znamená, že také dokonalý učedník musí být připraven zříct se všeho, co má, vzít na sebe denně svůj kříž a jít za Ním, kamkoli bude třeba.
Takovými svědky Ježíše Krista jsou svatí, kteří jakožto opravdoví křesťané ukazují svým životem, že Kristus přebývá v nich. K jeho nohám bez váhání kladou vše, dokonce i své oprávněné tužby či takzvaná lidská práva. Známe to: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, rozdej…“ Příkladem podobného následování je i kněžský celibát, k němuž se v posledních dnech i v naší zemi zavázala řada mladých mužů.
Proslulá jsou slova svatého Josemaríi Escrivy, která docela trefně vystihují duchovní soužení současného věku: „Tato světová krize je krizí světců“. Porodní bolesti, o nichž píše apoštol Pavel, přivádějí na svět nové Boží děti. A zdá se, že naše generace je důkazem tohoto rozkvětu, tohoto jara církve. Ať tedy výzva ke svatosti nalezne otevřený náš sluch i naše srdce.
P. MARCEL PUVÁK
Sdílet článek na:
