HOMILIE: Síla pokoje mezi lidmi

Vydání: 2022/21 Papež vybral pražského arcibiskupa, 17.5.2022

Šestá neděle velikonoční – poslední před čtvrteční slavností Nanebevstoupení Páně – cílí naši pozornost již na Ducha Svatého. V evangeliu čteme z Ježíšovy řeči pronesené po Poslední večeři. Jí se loučí s učedníky zanechávaje jim svůj „testament lásky“ a slibuje Ducha Svatého jako toho, který s nimi zůstane, bude silou jeho tajemné přítomnosti mezi nimi po jeho odchodu do nebe.

Evangelista Jan uvozuje Ježíšova slova dnešního úryvku otázkou Judy Tadeáše: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“ Pán Ježíš se chce dát poznat všem lidem, a právě Duch Svatý toho má být silou, Přímluvcem, který bude provázet veškeré hlásání evangelia před „soudním tribunálem“ tohoto světa.

I přes svou důležitost některé rozměry zbožnosti k Duchu Svatému, přinejmenším v západním křesťanství, někdy ovšem poněkud ustoupily do pozadí. Duch Svatý byl sice vždy vzýván jako třetí osoba Trojice, jako síla Kristovy tajemné přítomnosti v křesťanství a lidských srdcích či jako posvěcující nestvořená Boží milost. Nicméně postupem času již nehrál vždy tak zásadní roli jako v prvotní církvi, některé jeho atributy byly tak trochu přeneseny jinam, třeba do mariánské spirituality.

Nejde o to tato přenesení rušit, mají jistě svou legitimitu. Ani se nemusíme připojit k nějakému letničnímu hnutí. Ale všichni bychom měli svou pozornost k působení Ducha Svatého ve svém životě, v církvi, v křesťanství, v lidských srdcích a v kráse světa přece jen oživit. A kdy jindy se o to s Boží pomocí pokusit než právě nyní, v závěru velikonoční doby, v nadcházející svatodušní novéně.

Dnešní evangelium nám k tomu nabízí také velmi aktuální podnět. Duch Svatý je Kristem představen jako síla pokoje mezi lidmi. Jím je v posledku Kristus sám. Po svém vzkříšení se dal zakusit jako pokoj. Svatý Pavel vyznává, že Kristus je náš pokoj, když ve svém těle smířil všechny lidi s Bohem a mezi sebou. Duch Svatý je toho Boží silou.

I proto je dobré se pokusit ve svém duchovním životě obnovit vnímavost pro působení Utěšitele, dát mu prostor, nechat se jím učit a připomínat slova evangelia. Jednou z podob zůstávání Krista vzkříšeného mezi lidmi je totiž pokoj mezi námi, snaha o smír a mír, příznačně charakterizovaný slovy sv. Augustina „v podstatném jednota, v nepodstatném různost, ve všem však láska“. A protože pokoje, jak nás dnešní doba bolestně učí, je tak potřeba, zkusme otevřít svá srdce Duchu Svatému a ptejme se, k čemu dobrému, milosrdnému a svatému nás chce vést, s kým se smířit, komu odpustit. I to je zachováváním Ježíšova slova, svědectvím světu, že Bůh je.

P. JAN HOUKAL, duchovní správce u Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze

 







 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 32 2. – 8. srpna 2022

Papež na cestách uzdravení a smíření

Přání, „aby se zasévala naděje pro domorodé i nedomorodé obyvatelstvo, které chce žít v bratrství“, vyslovil papež při návratu z Kanady. Při své 37. zahraniční…

celý článek


Poutníci na jedné lodi s biskupem

Společnou plavbu po Baťově kanálu absolvovali minulou středu účastníci 16. ročníku Pouti za umělce.

celý článek


Pár vteřin, které zachrání pokoj v rodině

Taková trpělivost! Znamená to něčí utrpení, nebo kopec klidu a míru? A můžeme si uhlídat, aby její míra nepřetekla? Hovořili jsme o tom s vedoucí Křesťanského terapeutického…

celý článek


Podezřívali nás, že jsme špioni

Útěk před komunisty, vojenská služba v USA, kněžství, profesorská kariéra, duchovní služba americkým vojákům a její zakládání v jedenácti postkomunistických zemích.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay