HOMILIE: Síla pokoje mezi lidmi

Vydání: 2022/21 Papež vybral pražského arcibiskupa, 17.5.2022

Šestá neděle velikonoční – poslední před čtvrteční slavností Nanebevstoupení Páně – cílí naši pozornost již na Ducha Svatého. V evangeliu čteme z Ježíšovy řeči pronesené po Poslední večeři. Jí se loučí s učedníky zanechávaje jim svůj „testament lásky“ a slibuje Ducha Svatého jako toho, který s nimi zůstane, bude silou jeho tajemné přítomnosti mezi nimi po jeho odchodu do nebe.

Evangelista Jan uvozuje Ježíšova slova dnešního úryvku otázkou Judy Tadeáše: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“ Pán Ježíš se chce dát poznat všem lidem, a právě Duch Svatý toho má být silou, Přímluvcem, který bude provázet veškeré hlásání evangelia před „soudním tribunálem“ tohoto světa.

I přes svou důležitost některé rozměry zbožnosti k Duchu Svatému, přinejmenším v západním křesťanství, někdy ovšem poněkud ustoupily do pozadí. Duch Svatý byl sice vždy vzýván jako třetí osoba Trojice, jako síla Kristovy tajemné přítomnosti v křesťanství a lidských srdcích či jako posvěcující nestvořená Boží milost. Nicméně postupem času již nehrál vždy tak zásadní roli jako v prvotní církvi, některé jeho atributy byly tak trochu přeneseny jinam, třeba do mariánské spirituality.

Nejde o to tato přenesení rušit, mají jistě svou legitimitu. Ani se nemusíme připojit k nějakému letničnímu hnutí. Ale všichni bychom měli svou pozornost k působení Ducha Svatého ve svém životě, v církvi, v křesťanství, v lidských srdcích a v kráse světa přece jen oživit. A kdy jindy se o to s Boží pomocí pokusit než právě nyní, v závěru velikonoční doby, v nadcházející svatodušní novéně.

Dnešní evangelium nám k tomu nabízí také velmi aktuální podnět. Duch Svatý je Kristem představen jako síla pokoje mezi lidmi. Jím je v posledku Kristus sám. Po svém vzkříšení se dal zakusit jako pokoj. Svatý Pavel vyznává, že Kristus je náš pokoj, když ve svém těle smířil všechny lidi s Bohem a mezi sebou. Duch Svatý je toho Boží silou.

I proto je dobré se pokusit ve svém duchovním životě obnovit vnímavost pro působení Utěšitele, dát mu prostor, nechat se jím učit a připomínat slova evangelia. Jednou z podob zůstávání Krista vzkříšeného mezi lidmi je totiž pokoj mezi námi, snaha o smír a mír, příznačně charakterizovaný slovy sv. Augustina „v podstatném jednota, v nepodstatném různost, ve všem však láska“. A protože pokoje, jak nás dnešní doba bolestně učí, je tak potřeba, zkusme otevřít svá srdce Duchu Svatému a ptejme se, k čemu dobrému, milosrdnému a svatému nás chce vést, s kým se smířit, komu odpustit. I to je zachováváním Ježíšova slova, svědectvím světu, že Bůh je.

P. JAN HOUKAL, duchovní správce u Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze

 







 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 5 31. ledna – 6. února 2023

Co popřát novému prezidentovi

Ke gratulacím nově zvolenému prezidentovi ČR Petru Pavlovi se připojují i představitelé církve. „Nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály…

celý článek


Není čas naříkat, ale rozhlížet se

Co je církev? Říkáme, že je Kristovo Tělo – a já věřím, že Bůh jej v tomto světě nenechá zaniknout. Dosud se totiž církev dostala i přes sebevětší krize a byla…

celý článek


Proč nás volby rozdělily a co s tím

Důležitý problém kolem prezidentských voleb je „polarizace společnosti“, tedy to, že se lidé o kandidátech a jejich názorech často hádali a někdy i rozkmotřili. A…

celý článek


A stíháš dělat ještě něco?

S narozením prvního potomka si maminky začnou klást otázky: Neztratím se v nekonečném kolotoči krmení, přebalování a péče o domácnost? A kde najdu čas pro sebe, manžela, Boha?

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay