HOMILIE: Síla pokoje mezi lidmi

Vydání: 2022/21 Papež vybral pražského arcibiskupa, 17.5.2022

Šestá neděle velikonoční – poslední před čtvrteční slavností Nanebevstoupení Páně – cílí naši pozornost již na Ducha Svatého. V evangeliu čteme z Ježíšovy řeči pronesené po Poslední večeři. Jí se loučí s učedníky zanechávaje jim svůj „testament lásky“ a slibuje Ducha Svatého jako toho, který s nimi zůstane, bude silou jeho tajemné přítomnosti mezi nimi po jeho odchodu do nebe.

Evangelista Jan uvozuje Ježíšova slova dnešního úryvku otázkou Judy Tadeáše: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“ Pán Ježíš se chce dát poznat všem lidem, a právě Duch Svatý toho má být silou, Přímluvcem, který bude provázet veškeré hlásání evangelia před „soudním tribunálem“ tohoto světa.

I přes svou důležitost některé rozměry zbožnosti k Duchu Svatému, přinejmenším v západním křesťanství, někdy ovšem poněkud ustoupily do pozadí. Duch Svatý byl sice vždy vzýván jako třetí osoba Trojice, jako síla Kristovy tajemné přítomnosti v křesťanství a lidských srdcích či jako posvěcující nestvořená Boží milost. Nicméně postupem času již nehrál vždy tak zásadní roli jako v prvotní církvi, některé jeho atributy byly tak trochu přeneseny jinam, třeba do mariánské spirituality.

Nejde o to tato přenesení rušit, mají jistě svou legitimitu. Ani se nemusíme připojit k nějakému letničnímu hnutí. Ale všichni bychom měli svou pozornost k působení Ducha Svatého ve svém životě, v církvi, v křesťanství, v lidských srdcích a v kráse světa přece jen oživit. A kdy jindy se o to s Boží pomocí pokusit než právě nyní, v závěru velikonoční doby, v nadcházející svatodušní novéně.

Dnešní evangelium nám k tomu nabízí také velmi aktuální podnět. Duch Svatý je Kristem představen jako síla pokoje mezi lidmi. Jím je v posledku Kristus sám. Po svém vzkříšení se dal zakusit jako pokoj. Svatý Pavel vyznává, že Kristus je náš pokoj, když ve svém těle smířil všechny lidi s Bohem a mezi sebou. Duch Svatý je toho Boží silou.

I proto je dobré se pokusit ve svém duchovním životě obnovit vnímavost pro působení Utěšitele, dát mu prostor, nechat se jím učit a připomínat slova evangelia. Jednou z podob zůstávání Krista vzkříšeného mezi lidmi je totiž pokoj mezi námi, snaha o smír a mír, příznačně charakterizovaný slovy sv. Augustina „v podstatném jednota, v nepodstatném různost, ve všem však láska“. A protože pokoje, jak nás dnešní doba bolestně učí, je tak potřeba, zkusme otevřít svá srdce Duchu Svatému a ptejme se, k čemu dobrému, milosrdnému a svatému nás chce vést, s kým se smířit, komu odpustit. I to je zachováváním Ježíšova slova, svědectvím světu, že Bůh je.

P. JAN HOUKAL, duchovní správce u Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze

 







 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 26 21. – 27. června 2022

Do služby se chystá 11 novokněží

Od soboty je brněnská diecéze bohatší o tři kněze a jednoho jáhna. Tento víkend následují kněžská svěcení v Olomouci a Českých Budějovicích. Další bude 2. července…

celý článek


Rodinný poklad církve

V lednu letošního roku papež František jmenoval učitelem církve Ireneje z Lyonu. Hlavní přínos tohoto světce z 2. století podle příslušného dekretu spočíval v tom,…

celý článek


I přes bouřky zažíváme milost

Poslední květnový den si želivská kanonie premonstrátů zvolila nového opata. Stal se jím čtyřicetiletý P. TADEÁŠ RÓBERT SPIŠÁK OPraem.

celý článek


Vysoká inflace jako mor společnosti

Inflace se po dlouhé době vynořila z temnot, kam ji svět v osmdesátých a Česko v devadesátých letech zahnaly, a ztěžuje nám zase život.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay