HOMILIE: Sbírat poklady pro léta stáří
Vydání: 2019/51-52 Oslavme ten „tajemný svátek“, 17.12.2019
Biblické texty svátku sv. Rodiny jsou plné krásných myšlenek, hodících se přímo do naší současnosti. Často se zamýšlíme nad rodinami, nad jejich nesnadnými úkoly, různými ohroženími, ale i nad radostmi, které přece jen jsou i v rodinách přítomny. Sirachovcovo pojetí rodiny, resp. sítě meziosobních vztahů mezi jednotlivými rodinnými příslušníky, je velmi krásné, i když svým způsobem zvláštní. Zavedená praxe chápat dítě v rodině pouze jako klenot a drahokam vyžadující neustálou, často až přehnanou péči a úzkostlivou starost zde stojí v jistém protikladu k biblické výzvě, že totiž otec rodiny má být od svých dětí ctěn, a současně je potvrzeno právo matky u potomstva, nikoliv jako té, která všechno snáší, vytrpí a tiše překoná.
Sirachovec moudře váže vlastní prospěch člověka v budoucnosti na jeho chování k otci a matce. Sbírá poklady pro svá léta stáří a dočká se radosti na svých dětech ten, kdo umí upřímně ctít svého otce a matku. Moudrý svatopisec jde ještě dál a připomíná úžasnou možnost započítání náhrady za vlastní hříchy tomu, kdo měl soucit se svými rodiči, když jim slábl rozum, a kdo jimi nepohrdal ve chvílích ochabnutí jejich životních sil. Kolik by se v současné době vyřešilo sociálních problémů, kdybychom byli ochotni přijmout životní zásady, jež nám Sirachovcova kniha nabízí!
Nádherně a velmi prakticky nám sv. Pavel v listě Kolosanům radí, jakými lidmi máme být, abychom byli užiteční pro druhé. Jisté je, že se nemáme vyhýbat určité duchovní drezuře. Neuškodí nám, naopak pomůže. Výsledky naší sebekázně a sebekontroly nás pak bezpochyby uschopňují lépe vycházet s druhými lidmi, zlepšují klima životního prostředí, zvyšují zdraví a dýchatelnost ve světě. Kdo by něco namítal proti projevům milosrdného srdce člověka? Kdo by se opovážil vysmívat dobrotě, pokoře, mírnosti a trpělivosti těch, kteří by se o to snažili, vědomě se snášeli a vzájemně si odpouštěli? Apoštolské pokyny pro jednotlivé členy rodiny míří i na citlivá místa a oblasti: nebojte se navzájem se poučovat a napomínat, avšak moudře a s láskou. Žena svou podřízenost muži může chápat jako oddanost. Muži nesvědčí vůči jeho ženě žádná náladovost, protože jeho ambicí je láska k ní. Děti budou rády poslouchat své rodiče, když je samy uvidí, že se mají rádi. Otcové nebudou dráždit své děti, protože by vychovali slabochy nemající odvahu se v životě zasadit o cokoli.
Byli bychom nepravdiví a současně naivní, kdybychom si mysleli, že rodina je institut navždy chráněný před veškerými zkouškami, trampotami a krizemi. Matoušův evangelní úryvek o odchodu sv. Rodiny do Egypta nás hned upomíná, že ohrožení a životní zkoušky museli překonávat všichni tři tak, jak je překonávali světice a světci ve všech dobách. Blížící se útlak a všemožné záměry nepřátel nesmějí být nikdy důvodem k útěku a k volbě snazších a pohodlnějších řešení – zvláště když se jedná o záchranu nikoli své vlastní kůže, nýbrž o záchranu kůží bližních. Josef, muž spravedlivý a statečný, vzal v noci dítě i jeho matku s sebou. Nechtěl uniknout před smrtelným nebezpečím sám, ale jedině spolu s nimi. Bylo by mnohem více jistot a bezpečí v našich rodinách, kdyby v nich bylo více vůle k oběti, kdyby se i s ohledem na pud sebezáchovy spíše sledoval zájem o druhé, blízké a drahé.
JAN BAXANT, biskup litoměřický
Sdílet článek na:
