HOMILIE: S důvěrou spoléhat na Pána

Vydání: 2022/7 Řeholníci oslavili svůj den, 8.2.2022

Úryvek o blahoslavenstvích je dobře známý. Abychom však pochopili Ježíšovu myšlenku, soustřeďme se na verš 20: „Ježíš se zahleděl na své učedníky a řekl: …“

Jde o velmi prostý výjev: velký zástup a v něm učedníci. Ježíš se rozhlíží a vidí lidi, kteří mají hlad, pláčou, jsou pronásledováni, jsou chudí. Ale nezůstává u toho, co vidí. Pozvedá zrak a říká, jak on vidí život, nabízí učedníkům jinou vizi – nezastavuje se u toho, co je bezprostřední, ale jde o něco dál.

Budeme-li se dívat povrchně, řekneme: blaze tomu, kdo je bohatý, kdo má úspěch, komu vše vychází. Víme však, že bohatství má svůj konec, všechen vysněný úspěch mít nebudeme, dříve či později nastanou situace, které jsou k pláči. Pokud se zastavíme na této rovině, přepadne nás beznaděj.

Proto nám Ježíš nabízí jiný pohled – nežít podle okolností, ale s důvěrou spoléhat na Pána. Opravdu blahoslavení jsme, když důvěřujeme Pánu, nikoli přítomnému okamžiku. Ježíš nás vybízí: spoléhej na Pána a nenech se ovlivnit tím, co je dnes. Opravdové blahoslavenství začíná, když se na svůj život díváme tak, jak ho vidí Bůh.

Když svůj život vidíme očima důvěry, jsme schopni žít, a i nemoc, zklamání a selhání můžeme prožívat s důvěrou v Pána. Problém se třeba ani nemusí vyřešit, zázrak je však v tom, že já i přesto žiju a nejsem zotročen tím, co cítím; důvěřuji Pánu a mohu se zrodit znovu, mohu doufat a mohu se radovat. Zázrak není jen to, když se mění vnější okolnosti, ale také když se měním já a začínám spoléhat na to, že Bůh se o mě postará. Dívejme se tedy na život tak jako Ježíš – očima vzkříšení. Ježíšova síla tkvěla v tom, že věřil, že ho Otec nenechá napospas smrti.

Blahoslavenství se tak stávají zvěstí a přítomností přinášející spásu, přítomností, která již žije na této zemi uprostřed našich potíží a nedostatků. Blahoslavenství vyjadřují pravý Boží úmysl – dát nám naději a neustále nás podepírat, abychom nepřestali kráčet směrem k Němu. Blahoslavený není ten, koho nic netrápí, kdo nepláče, kdo není pronásledován; blahoslavený je naopak ten, kdo i přes utrpení důvěřuje Pánu a umí čekat na splnění příslibů. A naplnění nepřichází díky našim zásluhám, je to dar, který prostě jen přijímáme.

Přítomnost s veškerou svou ubohostí a těžkostmi se může stát odrazovým můstkem do budoucnosti plné požehnání. Přijímejme tedy s vděčností a v pokoji to, co nám život přináší, a spoléhejme na Boha, neboť víme, že vše se naplní pro naše dobro. Vždyť Písmo praví, že vše napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha (srov. Řím 8,28–30).

To samozřejmě neznamená, že nebudeme muset bojovat. Znamená to však dobrý boj, boj naděje. Posilujme svou důvěru a naději tím, že se naučíme jazyku vděčnosti, a tak budeme svědčit o opravdovém blahoslavenství.

P. ALVARO GRAMMATICA, představený komunity Koinonia sv. Jan Křtitel

 



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 50 6. – 12. prosince 2022

Středoškoláci mají zájem o spiritualitu

Čtrnáct procent středoškolských studentů věří v Boží existenci a bezmála polovina ze všech dotázaných připouští „něco nad námi“, jak vyplývá z celostátního…

celý článek


Výstava korunovačních klenotů

Při příležitosti třicátého výročí vzniku České republiky budou od 17. do 21. ledna vystaveny české korunovační klenoty. Netradičně přímo v pražské katedrále.

celý článek


Od omezování až k technologickým inovacím

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay