HOMILIE: S důvěrou spoléhat na Pána

Vydání: 2022/7 Řeholníci oslavili svůj den, 8.2.2022

Úryvek o blahoslavenstvích je dobře známý. Abychom však pochopili Ježíšovu myšlenku, soustřeďme se na verš 20: „Ježíš se zahleděl na své učedníky a řekl: …“

Jde o velmi prostý výjev: velký zástup a v něm učedníci. Ježíš se rozhlíží a vidí lidi, kteří mají hlad, pláčou, jsou pronásledováni, jsou chudí. Ale nezůstává u toho, co vidí. Pozvedá zrak a říká, jak on vidí život, nabízí učedníkům jinou vizi – nezastavuje se u toho, co je bezprostřední, ale jde o něco dál.

Budeme-li se dívat povrchně, řekneme: blaze tomu, kdo je bohatý, kdo má úspěch, komu vše vychází. Víme však, že bohatství má svůj konec, všechen vysněný úspěch mít nebudeme, dříve či později nastanou situace, které jsou k pláči. Pokud se zastavíme na této rovině, přepadne nás beznaděj.

Proto nám Ježíš nabízí jiný pohled – nežít podle okolností, ale s důvěrou spoléhat na Pána. Opravdu blahoslavení jsme, když důvěřujeme Pánu, nikoli přítomnému okamžiku. Ježíš nás vybízí: spoléhej na Pána a nenech se ovlivnit tím, co je dnes. Opravdové blahoslavenství začíná, když se na svůj život díváme tak, jak ho vidí Bůh.

Když svůj život vidíme očima důvěry, jsme schopni žít, a i nemoc, zklamání a selhání můžeme prožívat s důvěrou v Pána. Problém se třeba ani nemusí vyřešit, zázrak je však v tom, že já i přesto žiju a nejsem zotročen tím, co cítím; důvěřuji Pánu a mohu se zrodit znovu, mohu doufat a mohu se radovat. Zázrak není jen to, když se mění vnější okolnosti, ale také když se měním já a začínám spoléhat na to, že Bůh se o mě postará. Dívejme se tedy na život tak jako Ježíš – očima vzkříšení. Ježíšova síla tkvěla v tom, že věřil, že ho Otec nenechá napospas smrti.

Blahoslavenství se tak stávají zvěstí a přítomností přinášející spásu, přítomností, která již žije na této zemi uprostřed našich potíží a nedostatků. Blahoslavenství vyjadřují pravý Boží úmysl – dát nám naději a neustále nás podepírat, abychom nepřestali kráčet směrem k Němu. Blahoslavený není ten, koho nic netrápí, kdo nepláče, kdo není pronásledován; blahoslavený je naopak ten, kdo i přes utrpení důvěřuje Pánu a umí čekat na splnění příslibů. A naplnění nepřichází díky našim zásluhám, je to dar, který prostě jen přijímáme.

Přítomnost s veškerou svou ubohostí a těžkostmi se může stát odrazovým můstkem do budoucnosti plné požehnání. Přijímejme tedy s vděčností a v pokoji to, co nám život přináší, a spoléhejme na Boha, neboť víme, že vše se naplní pro naše dobro. Vždyť Písmo praví, že vše napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha (srov. Řím 8,28–30).

To samozřejmě neznamená, že nebudeme muset bojovat. Znamená to však dobrý boj, boj naděje. Posilujme svou důvěru a naději tím, že se naučíme jazyku vděčnosti, a tak budeme svědčit o opravdovém blahoslavenství.

P. ALVARO GRAMMATICA, představený komunity Koinonia sv. Jan Křtitel

 



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 21 17. – 23. května 2022

Papež vybral pražského arcibiskupa

Dlouho očekávané oznámení jména 37. pražského arcibiskupa učinil na svátek Panny Marie Fatimské Mons. Giuseppe Silvestrini, pověřený vedením nunciatury. Stalo se tak…

celý článek


Milník na nekončící cestě

Už za pár týdnů, v neděli 5. června, vstoupí v účinnost reforma Římské kurie, správního aparátu Svatého stolce. Dlouho očekávaná Apoštolská konstituce (ústava)…

celý článek


Meda Mládková a největší Umělec

„Já už chci umřít,“ řekla ta dáma na nemocniční posteli. „A co budete dělat po smrti?“ zeptala se jí MARTA MARIE MAGDALENA ŠMÍDOVÁ, která tam byla na návštěvě…

celý článek


Nepadnout do pocitu marnosti

Když se začne mluvit o emocích v partnerské komunikaci, mnozí hned vidí lítat talíře, křik a slzy, výčitky, případně zlověstné ticho. Emoce ale mohou být i dobrým…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay