HOMILIE: Prorokem má být každý z nás

Vydání: 2021/5 Vakcína ať je i pro chudé, 26.1.2021

Nedělní biblická čtení v liturgickém mezidobí nám otevírají zpravidla dvě různá témata: To ústřední se odvíjí od evangelijního úryvku, předznamenaného prvním čtením ze Starého zákona a následným žalmem. Druhé, paralelní je obsahem čtení druhého z novozákonních listů.

Tak tomu je i tuto neděli. V evangelijním úryvku, stále ještě z počátků Ježíšova veřejného působení, máme před sebou Krista nejen konajícího mocné činy, zázraky, ale také jako toho, kdo učí nově a s Boží mocí. I to k jeho působení patří, i takového Mesiáše – jako nového Božího proroka, skutečného zjevitele Boha – Ježíšovi současníci čekali. „Hospodin, tvůj Bůh, ti vzbudí proroka… z tvého středu, z tvých bratrů, toho budete poslouchat,“ slyšeli i oni v Deuteronomiu jako my dnes.

Ve druhém čtení již podruhé otevíráme První list Korintským. Máme před sebou na výklad zřejmě ne úplně nejsnazší, přesto důležitou pasáž: Pavlova slova opěvující hodnotu panenství, hodnotu „nerozděleného srdce“ zasvěceného života.

Obě velká témata jsou určitě hodna naší pozornosti, stojí za to o nich rozjímat a propojovat je s celým Písmem. Někdy se ale můžeme nechat oslovit třeba jen jedinou větou. Dnes například tou, jíž dnešní starozákonní čtení končilo: „Prorok, který by se opovážil mým jménem říkat, co jsem mu neporučil, nebo který by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok musí zemřít.“ Tato slova se sice obracejí předně na ty, kteří se považovali za proroky v době vzniku Deuteronomia, koncem 7. st. př. Kr., nicméně jako součást Božího slova zní stále. Proto jsou určena i nám.

Prorokem totiž má být každý z nás, jsme-li křesťané. „A jako pomazal svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, na kněze, proroka a krále, označuje posvátným olejem i tebe, neboť patříš ke Kristu navěky,“ zaznívá při každém křtu.

Kristovými proroky máme být v celém svém jednání. Celým životem máme svědčit o Bohu, o jeho dobrotě a o Pánu Ježíši. Zvlášť prorockým má být pak naše mluvení, psaní, vyjadřování se. A to jak v osobním kontaktu, tak ve světě virtuálním, na internetu a sociálních sítích. Tam všude má naše mluvení a psaní svědčit o Kristu, ať už přímo, či nepřímo. Dokonce má být Božím duchem vnuknuto, vdechnuto, inspirováno. Ostatně řecké profétés neznamená nic jiného než „ten, který mluví něčím jménem“.

Proto se musíme i my stále ptát, jak moc je naše vyjadřování skutečně prorocké, „jménem Božím“. Poctivé zpytování svědomí, přiznáme-li si, že naše vyjadřování často opravdu příliš prorocké není, nás pochopitelně nemá vést k malomyslnosti či strachu. Má nás vést k obrácení, změně smýšlení, v tomto případě ke změně mluvení a psaní. Mluvením a psaním se dá vykonat mnoho dobrého i zlého. Je na nás, k čemu se přikloníme – zda k Bohu, či k jinému bohu. Kéž by to bylo k Bohu, s jeho pomocí, a tak aspoň trochu i jeho jménem…

P. JAN HOUKAL, farář u Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 48 23. – 29. listopadu 2021

Papež žehnal základní kameny k výročí Mendela

Při soukromé audienci v ranních hodinách 17. listopadu, kdy Česko slavilo Den boje za svobodu a demokracii, požehnal papež František tři základní kameny, které budou součástí…

celý článek


Očkujte se, vybízí arcibiskup

K apelům papeže Františka i biskupů mnoha zemí světa, aby se lidé nechali očkovat proti covidu, se připojil předseda ČBK, arcibiskup Jan Graubner.

celý článek


Sladká a tichá adventní zastavení

Mnoho rodičů v těchto dnech vybírá svým dětem adventní kalendář. Volí mezi čokoládou, vánočními příběhy, každodenním tvořením nebo listem dobrých skutků.

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay