HOMILIE: Pokorné srdce a schopnost Bohu naslouchat
Vydání: 2022/51 Plamínek z Betléma vybízí k radosti, 13.12.2022
Letošní advent je v naší zemi, kromě obvyklého předvánočního shonu, provázen také kampaní před prezidentskými volbami, které nás čekají v lednu. A tak se s blížícím termínem voleb na veřejné scéně stále častěji objevují prezidentští kandidáti a prezentují se v setkáních, rozhovorech či debatách. Každý z nich se snaží říct různým způsobem to stejné: „Myslím, že mohu být dobrým prezidentem, protože mám schopnosti, zkušenosti a znalosti, které mohu v této funkci dobře uplatnit.“ Zároveň předkládají své plány a vize, jakým způsobem budou úřad vykonávat.
V biblických textech, které nás provázejí prožíváním přípravy na Vánoce, se na scéně adventu objevuje také celá řada postav. Zpočátku to byl zejména starozákonní prorok Izaiáš. Poté „hlas volajícího na poušti“, předchůdce Páně – Jan Křtitel. A nyní v posledním týdnu adventu to jsou především Maria a Josef. Z pohledu života tehdejší společnosti osoby naprosto bezvýznamné svým postavením a vlivem, které nikam nekandidují. Od nikoho z nich neuslyšíme: „Myslím si, že na to mám, být předchůdcem, matkou či otcem Mesiáše.“ A přesto je Bůh volí k tomuto jedinečnému úkolu v příběhu přicházení Spasitele na tento svět. Všichni totiž mají tu základní kompetenci, aby ve svém poslání mohli obstát. Naslouchají Bohu a dávají se mu k dispozici, přestože jejich plány a vize byly úplně jiné a tomu, kam je Bůh chce vést, zřejmě v dané chvíli rozumí velmi málo. Mají ale důvěru v Boha a pokorné srdce, ve kterém se zrcadlí Boží velikost a krása. Proto se skrze ně může naplnit to dávné Izaiášovo proroctví: „Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel, to znamená Bůh s námi.“ (Iz 7,14). Když se podíváme na sebe, musíme si přiznat, že často vynakládáme mnoho úsilí na to, abychom něco znamenali. Abychom nějak vypadali ve společnosti, v rodině, před svými známými. Abychom zapůsobili na druhé a mohli se pochlubit třeba tím, jak to i u nás o Vánocích máme krásné. Pro příchod Spasitele ale ve skutečnosti nic z toho nepotřebujeme, protože, jak píše svatý Pavel: Bůh nás miluje a povolal nás do stavu svatých (srov. Řím 1,7). Potřebujeme to stejné, co Jan Křtitel, Josef a Maria – pokorné srdce a schopnost Bohu naslouchat a hledat jeho vůli i v situacích, které jdou možná někdy i proti našim lidským plánům a představám. Kéž bychom to dokázali. Kéž by to dokázal i nově zvolený příští prezident.
Mons. MARTIN DAVID, apoštolský administrátor ostravsko-opavské diecéze
