HOMILIE: Pane, dej nám živou vodu, abychom nežíznili

Vydání: 2023/10 Deset let s Františkem, 7.3.2023

Poutník, který ve Svaté zemi jede z Jeruzaléma do Galileje, navštíví rád i dnes na úpatí hor Ebal a Garizim studnu, kterou nechal vykopat Jakub, praotec Izraele. Voda do ní proudí z živého pramene, a v Janově evangeliu čteme: „Ježíš, unavený chůzí, se u té studny posadil. Bylo kolem poledne.“ Posaďme se u oné studny s naším Pánem i my, abychom uvažovali o setkání božího Syna se Samaritánkou. On se nám přece „podobá ve všem kromě hříchu“. Cítí polední vedro a je unaven dlouhou chůzí. A můžeme si pro sebe dodat, že hledá a touží se setkat s každým z nás – proto ta dlouhá cesta! Jeho slova řečená Samaritánce platí i nám: „Kdo se napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky, ale stane se v něm pramenem vody tryskající do věčného života.“ Takže na nás čeká na všech cestách a u všech studní, a neodradí ho ani únava, ani zklamání, když ho někdo odmítne. Pánův rozhovor s onou ženou, který může někdo označit za beznadějný, svědčí o tom, jak právě on může život člověka radikálně změnit. Vždyť život této stále ponižované ženy dostává nový smysl a novou důstojnost. Trosky a mravní bída jejího života prozářil paprsek pravdy, vnitřního světla a nového poslání hlásat radostnou zvěst: ubohá, která nechtěla nic než džbán plný vody, se stává nádobou, naplněnou radostí a nadějí. Je to jako při svatbě v Káni: tam byly prázdné nádoby naplněny vodou, která se proměnila ve víno nového, smysluplného života. Kdo tedy v Ježíše uvěří, prožije vnitřní změnu: vnitřní prázdnota naplněná vodou, která nemůže uhasit žízeň jeho duše, je překonána vínem, které dodává životu novou naději.

V postní době nám jde o to, abychom se každý podobně s Ježíšem setkali a slyšeli to, co řekl u studny oné ženě: „Kdybys znal Boží dar a věděl, kdo ti říká: ‚Dej mi napít‘, spíše bys ty poprosil jeho, aby ti dal živou vodu.“ Ano, kdybychom věděli, kdo je Bůh a co nám jeho Syn může darovat! Neboť On je mocný, vládne nade vším, neboť všechno stvořil a prostřednictvím církve zve každého z nás ke spolupráci na šíření jeho radostné zvěsti. Snažme se s ním v této postní době často setkávat, neboť Jakubovy studny jsou všude jako místa setkání s Pánem, který nás tam čeká. Nejde ovšem jen o navyklou návštěvu mše, abychom splnili nedělní povinnost. I Samaritánka chtěla pouze naplnit džbán vodou a jít domů. Ale uznejme, že i my můžeme získat daleko víc: totiž poznat a prožít, že na nás čeká náš Pán a zve nás svými božskými slovy a pohledem plným lásky ke každému z nás, abychom jeho stálou přítomnost v našem srdci prožívali co nejčastěji, nejen během návratu z kostela domů. Neboť On mluví ke každému z nás a zve k následování v duchu a pravdě, neboť Bůh je pravda, i když naše okolí to třeba neuznává. O to víc nás chce provázet a posilovat doslova na každém kroku.

P. MILOSLAV FIALA, OPraem

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 11 14. – 20. března 2023

Inaugurace s požehnáním

S biblickým Áronským požehnáním i přímluvou zástupců církví a rabína zahájil ve čtvrtek Petr Pavel svou službu prezidenta.

celý článek


Bůh snese i naše negativní emoce

O tom, že Bůh snese i naše negativní emoce, které se z našeho nitra občas derou na povrch, když se cítíme Bohem zklamáni a opuštěni, hovoříme se známým karmelitánským…

celý článek


Pohled do "církevních devadesátek"

Devadesátá léta neznamenala jen orlické vraždy nebo divokou privatizaci, ale také dobu nebývalého rozvoje náboženského života. Zaměřuje se na to připravovaný televizní…

celý článek


Něžné i silné srdce žen

Papež se znovu postavil za zrovnoprávnění mužů a žen, které podle Františka „svět zkrášlují, chrání a udržují při životě“.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay