Vydání: 2018/22 Statisíce lidí se nadechly posvátna, 29.5.2018

Židé zachovávali úzkostlivě sobotu, protože jim připomínala, že čekají na Mesiáše. Sobota byla nevěsta pro ženicha izraelského lidu. Sv. Jan Pavel II. ve svém apoštolském listě Dies Domini připomenul, že křesťané od prvopočátku slaví první den po sobotě jako Den Páně, den osmý, který nám svým přesahem do věčnosti má připomenout, že žijeme v tomto čase s touhou očekávání druhého příchodu Krista. Slavením neděle jako „prvního“ i „osmého“ dne týdne je křesťan veden k cíli věčného života. Nemá to být jen účast na bohoslužbě, ale celý tento den má být jiný. Umíme soustředit svou pozornost na Ježíše? Jsme bdělými křesťany, kteří rozpoznávají znamení času?
Legendární Olympic zpíval píseň Osmý den. Představme si, jak tuto píseň zpívá Bůh pro nás. „Z kraje týdne málo jsem ti vhod, ve středu pak ztrácíš ke mně kód, sedmý den jsem s tebou, i když sám, osmý den schází nám. (…) Osmý den je nutný, já to vím, sedm nocí spíš, jen spíš.“ Unavení shonem světa, podléháme pokušení konečně si odpočinout podle svých přání. Nezpíváme si 62. žalm: „Jen v Bohu odpočívá má duše, od něho je má spása. Jen on je má skála a spása, má tvrz, nic mnou nepohne.“ Snadno se necháme vtáhnout do dalšího shonu a pokoušíme se dohnat, co jsme přes týden nestihli. Abych dál parafrázoval píseň, Bůh zpívá: „V pondělí máš důvod k mlčení, ve středu mě pláčem odměníš, v neděli už nevím, že tě mám, osmý den schází nám“ a „mlčky naše láska pomine“. Bez lásky, bez cíle ploužíme se časem světa a vzdycháme, že nás už zas čeká další pracovní týden.
Církev naléhavě připomíná, jak je důležité nechat se posvětit slavením dne Vzkříšení a nežít s pokrytectvím farizeů z evangelia.
Neotřásla vámi slova evangelia, že Ježíš „zarmoucen nad zatvrzelostí jejich srdce rozhlédl se po nich s hněvem“? „Hleď, dnes vám předkládám požehnání i zlořečení: požehnání, když budete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám dnes přikazuji, a zlořečení, když nebudete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, sejdete-li z cesty, kterou vám dnes přikazuji, a budete-li chodit za jinými bohy, k nimž se nemáte znát.“ (Dt 11,26-28)
Bůh – Láska nám připravuje hojný stůl Slova a Těla, které posiluje, dává smysl, ukazuje věčný cíl. Chce nás sjednotit ve svatém společenství Církve i v těch nejmenších jejích buňkách – manželstvích a rodinách. Buď můžeme slavit agapé – hostinu lásky, anebo si zajít do fastfoodu obchodních center. Jsme přece svobodní. Nebo ne?