HOMILIE: Nedospěli jsme k zodpovědnosti za zlo, na kterém jsou naše stopy

Vydání: 2021/23 Rozvolněná Noc kostelů, 1.6.2021

Nedělní první čtení z První knihy Mojžíšovy popisuje, kterak se Adam po spáchaném hříchu schovává před Bohem. Mohlo by se zdát, že k tomu nemá žádný důvod. Bůh mu nikdy nevynadal, nepotrestal ho, neponížil – vlastně Adam nemá s Bohem žádnou negativní zkušenost. Až teď, po tomto činu, dostává z milujícího Stvořitele strach.

Strach z Boha je důsledkem hříchu, nejen v minulosti, ale i dnes. Jak zvláštní je mít strach z někoho, kdo nás miluje. Proto na opačném konci Bible může sv. Jan ve svém listě napsat, že láska nezná strach a že kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.

Biblická nahota prvních lidí se stává symbolem zranitelnosti. Před hříchem člověk zranitelný nebyl, nepotřeboval se chránit, jeho tělo nikdy nebylo nástrojem zla. Před hříchem nahota nikomu nevadila, ale po hříchu ano. A to i poté, co je zahalena chatrným oděvem z listů, které si člověk sám ve své zoufalosti vyrobil. Kolik lidí se i dnes schovává před Bohem ze strachu, že by jim Bůh nějak ublížil? Myslím, že většina těch, kdo sami sebe prohlašují za ateisty, se Boha bojí a pouze se schovávají za křoví svého „ateismu“.

Bůh se obrací na Adama a ptá se, co se stalo. Adam to začne svádět na ženu, a tak se Bůh ptá ženy. A ta to začne svádět na hada. Hada se Bůh neptá, vtělené zlo není pro Boha partnerem dialogu, zlo v hadovi je odsouzeno. Co ale s člověkem? Poznal, že je možné neposlechnout Boha, že některé věci jsou dobré a zlé a že následky lidských činů mohou být obtížně napravitelné.

Zajímalo by mě, co by se stalo, kdyby Adam se svou ženou řekli Bohu: „Otče, zhřešili jsme, neposlechli jsme tě, je nám to moc líto, prosím, odpusť nám, naprav tu škodu.“ Ovšem to se nestalo a Adam nám ukazuje slabost lidské povahy – snahu se za každou cenu vyvinit. Svoje hříchy dodnes svádíme na druhé, na osud, na geny, na společnost, na dětství, na špatné podmínky. Podobně jako Adam jsme ještě nedospěli k dospělosti a zodpovědnosti za všechno zlo, na kterém jsou naše stopy. Ještě jsme se nenaučili plně přijímat svobodu s její nerozlučnou společnicí zodpovědností.

Malé děti se v náboženství někdy učí, že Bůh první lidi potrestal. To je však omyl. On jim zabránil tento jejich hřích zopakovat se stromem života. A tak je vyhnání z ráje jeden z prvních projevů milosrdenství v Bibli. Dokonce sám Bůh lidem zhotoví kožené suknice, aby přikryl jejich nahotu, zmírnil jejich zranitelnost a navrátil jim jejich důstojnost.

Někteří křesťané vidí v prvních kapitolách Bible učebnici dějepisu, ale tou opravdu není. Daleko více než o pradějinách naší země se dozvíme o Boží lásce a péči a o slabosti současného člověka. Kéž je pro nás Boží slovo inspirací k vlastnímu růstu na naší cestě za Bohem.

P. ROBERT BERGMAN, spirituál Církevního gymnázia v Plzni





 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 4 18. – 24. ledna 2022

Kolik lidí se hlásí k víře

Statistický úřad zveřejnil výsledky loňského sčítání lidu, které se poprvé konalo elektronicky. Ke katolické církvi se v něm přihlásilo 741 tisíc lidí.

celý článek


Pozvání k práci na sobě

Se začátkem nového roku jsme slyšeli řadu přání: štěstí, zdraví, Božího požehnání. A také spokojenosti. Co to vlastně je a odkud se bere? A můžeme být spokojení…

celý článek


Tableta nestačí, blízkost je lék

Naše populace stárne, schopnost mezigeneračního soužití a dialogu ale často pokulhává. Ke společnému kráčení napříč generacemi pravidelně vyzývá i papež František.…

celý článek


Lekce duchovní i praktické

„Chceme se vzít“ – s tímto sdělením zaklepe na dveře far každý rok zhruba pět tisíc párů. Tvoří asi 10 % všech, kteří v daném roce vstupují do svazku manželského.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay