HOMILIE: Našli jsme Mesiáše!

Vydání: 2021/3 Pravoslavní slaví Vánoce, 12.1.2021

Dnešní neděle je první po Vánocích, první v liturgickém mezidobí. Vstupujeme tedy opět do doby, která duchovně zpřítomňuje čas Kristova veřejného působení, dobu mezi jeho křtem a velikonočními událostmi. Proto také čteme evangelium na pokračování, v letošním roce především podle Markova sepsání.

Nyní ale máme před sebou úryvek z Janova evangelia. Je to krásné svědectví o událostech, které se musely odehrát krátce po Ježíšově křtu. Jan Křtitel na Krista ukazuje slovy: „hle, beránek Boží,“ a posílá za ním dva ze svých učedníků. Jeden z nich Ondřej pak přivede svého bratra Šimona, když mu s nadšením zvěstuje: „našli jsme Mesiáše.“ Ondřej podle Janova evangelia je tak prvním z apoštolů, který v Ježíši rozpoznal očekávaného Mesiáše – proto mu staří církevní otcové dali titul „Prvopovolaný“. Z toho důvodu je jeho: „našli jsme Mesiáše,“ i pro nás tak důležité. Je pravda, že náš vztah s Pánem Ježíšem, naše poznání Boha, celé naše křesťanství má vždy charakter cesty. Jako „cestu“ sám sebe metaforicky označuje i sám Pán Ježíš. To mimo mnoho jiného znamená, že ještě nejsme u cíle, natož v cíli. Boha, Krista a jeho přítomnost mezi námi a ve světě stále musíme teprve hledat a nově objevovat, navíc s vědomím, že Boží tajemství je natolik veliké, že se nikdy nemůže docela vměstnat do našich stvořených představ a rámců, vždy bude přesahovat naše schopnosti poznání a přijetí. Deus semper maior, „Bůh je stále větší“, je základní teologická pravda, ve své formulaci navazující již na svatého Augustina.

Zároveň ale platí, že právě proto „Slovo se stalo tělem“, i proto se Syn stal člověkem a přitom zůstal Bohem, abychom ho mohli také nám vnímatelným způsobem najít, abychom se mohli dotknout, abychom v něm našli Božího Mesiáše. O tom je přeci evangelium, celé Kristovo veřejné působení.

Naše křesťanská víra, jejímž nejvlastnějším základem je tajemství vtělení, Kristovo boholidství, musí tak být vždy napětím mezi skloněním se před Božím tajemstvím a radostným životním: „našli jsme Mesiáše.“ Musíme být stále pokorní před Boží velikostí a stále otevření novému Božímu přicházení; je třeba stále hledat, kde Kristus je a k čemu nás volá, být teprve na cestě. Ale zároveň máme žít z radostného přesvědčení, že Syn už se vtělil, přebýval a stále přebývá mezi námi, že už jsme ho v křesťanství také našli, že už jsme na Kristově cestě, snažíme-li se za ním aspoň nějak jít.

Člověk nemůže žít jen v mlhavých nejistotách, není tak ustrojen. Potřebujeme také jistotu, potřebujeme se Boha aspoň občas vnímatelně dotknout. Buďme i tomuto rozměru víry otevření, ostatně vždyť proto se Bůh stal člověkem, proto stále zní: „hle, beránek Boží“…

P. JAN HOUKAL, farář u Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze

 




 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 49 30. listopadu – 6. prosince 2021

Za svobodu vyznání

Už počtvrté se v Česku konala připomínka pronásledovaných pro víru Červená středa. 130 míst se zapojilo, červeně byl poprvé nasvícen také Mariánský sloup nebo česká…

celý článek


Synoda už běží napříč diecézemi

Synodální proces se už rozběhl v celé řadě farností. Zjišťovali jsme napříč diecézemi, kolik skupinek se již přihlásilo.

celý článek


Setkává se s námi tam, kde jsme

Adventní čas, do něhož jsme vstoupili, je spojený nejen s očekáváním, ale i s Izaiášovým motivem cesty. „Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay