HOMILIE: Modlete se a zabojujte!

Vydání: 2022/42 Synoda jako zralý plod koncilu, 11.10.2022

V evangeliu dnešní neděle čteme o nespravedlivém soudci, který nakonec podlehne obtěžování vdovy a zastane se jí. Pojďme se podívat na čtyři důležité myšlenky trochu blíž.

Ten soudce v podobenství byl opravdu špatný. Nesoudí podle toho, co je spravedlivé, ale nakonec se nechá ovlivnit někým, kdo možná není úplně v právu. Žádný soudce by přece neměl podlehnout ani otravování účastníků sporu, ani případné korupci. Jeho jediným zájmem by mělo být právo a spravedlnost. Tak si někdy říkám, jestli třeba i v našem rozhodování nehraje roli místo spravedlnosti, milosrdenství nebo laskavosti úplně obyčejná touha mít od něčeho nebo od někoho pokoj. Tato motivace je samotným Ježíšem nazvána nespravedlivou.

Druhá myšlenka je vlastně druhým vrcholem dnešního podobenství. Nekřivdíme tak trochu Bohu? Občas si někdo může postesknout, že ho Bůh neslyší nebo že Boha to, oč prosíme, nezajímá. Do těchto nářků nám Ježíš říká důležitou a krásnou větu: Bůh se vás zastane. A tak můžeme dál a dál naše těžkosti svěřovat do Božích rukou s vírou v Ježíšovo slovo – Bůh se nás zcela jistě zastane. Možná ne hned, možná ne tak, jak si přejeme, ale zastane.

Ovšem největší perla tohoto podobenství se nachází v jeho poslední otázce. „Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?“ Připadá mi, jako by Ježíš přišel za lidmi, kteří vzhlížejí k Bohu a posuzují ho, jestli se tedy zastane nebo nezastane, a obrátil pohled na věc, která je důležitější – na nás samotné. Jakoby říkal: nezkoumejte Boha, ten není porouchaný, ale podívejte se na sebe a na svoji víru, jestli právě ta není porouchaná.

Co je víra? V křesťanství víra není pouhé přesvědčení o Boží existenci, jak se někdy mylně domnívají nevěřící, ale víra je synovský vztah k Bohu. Bůh nikdy nebyl, není a nebude špatný otec. To my umíme být dost marnotratné děti. A možná někdy jako ta vdova „ukecáváme“ Boha. Vrátíme-li se na začátek evangelia, zjistíme, že Ježíš toto podobenství svým učedníkům vypravoval proto, aby jim ukázal, že je třeba se stále modlit a neochabovat. Myslím, že to ale nemyslel tak, že máme Boha „uotravovat“ a „ukecávat“, aby se začal chovat nespravedlivě, ale abychom mu modlitbou a životem přenechávali v našem srdci víc a víc prostoru, aby v nás mohl neustále prohlubovat víru.

A jedna bonusová myšlenka na závěr. V jazyce Písma je vdova symbolem znevýhodněnosti, bezmoci, chudoby a odkázanosti na druhé. Nemohu se nezeptat: Jsme skutečně jako ony vdovy? Jsme znevýhodnění, jsme bezmocní, jsme chudí, jsme opravdu odkázáni jen na druhé? Nebo je pro nás snazší přijmout tuto poraženeckou mentalitu a jen jednoduše nastavovat ruku? Možná by do této myšlenky mělo zaznít, že jsme Církví bojující. Zabojujte. S Bohem rozhodně nejsme bezmocní.  

P. ROBERT BERGMAN, administrátor farnosti Spálené Poříčí a misionář milosrdenství pro plzeňskou diecézi


 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 50 6. – 12. prosince 2022

Středoškoláci mají zájem o spiritualitu

Čtrnáct procent středoškolských studentů věří v Boží existenci a bezmála polovina ze všech dotázaných připouští „něco nad námi“, jak vyplývá z celostátního…

celý článek


Výstava korunovačních klenotů

Při příležitosti třicátého výročí vzniku České republiky budou od 17. do 21. ledna vystaveny české korunovační klenoty. Netradičně přímo v pražské katedrále.

celý článek


Od omezování až k technologickým inovacím

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay