HOMILIE: Milosrdenství pro oba syny

Vydání: 2019/37 Naděje, pokoj a smíření pro Afriku, 10.9.2019

Podobenství o marnotratném synu patří bezpochyby k těm úplně nejznámějším a určitě i nejkrásnějším v celém evangeliu. Mnohokrát jsme je slyšeli, stejně i jeho výklady, a tak víme, že těmi mladšími syny byli nejprve ti „samí celníci a hříšníci“, kteří přicházeli do Kristovy blízkosti, staršími syny reptající „farizeové a učitelé Zákona“, milosrdným otcem sám Bůh, respektive Pán Ježíš.

Tak nějak měli podobenství porozumět a v něm se najít Kristovi posluchači, zvlášť pak ti farizeové a zákoníci na místě syna staršího, kterým bylo podobenství předně adresováno.

Podobně se v něm máme najít i my, protože podobenství je součástí univerzálně platného Božího slova. I nám má být jakýmsi zrcadlem – ať už jsme spíše mladšími či staršími syny, anebo oběma dohromady. Ukazuje nám, jací jsme a co máme činit. Jako mladší synové se i my máme obrátit od svého hříchu, jímž se dostáváme „do daleké země“ promrhávajíce svůj vlastní život, a navrátit k Bohu, který nás už z dálky vyhlíží. Jako starší synové se zase máme radovat, že můžeme být v blízkosti Boha a pracovat na jeho polích, a spolu s Bohem se radovat i ze všech ostatních hříšníků, kteří se k němu jako k Otci navrací.

První, v kom se máme hledat a nacházet, jsou tedy oba synové: tak máme podobenství číst stejně, jako ho měli slyšet Kristovi současníci. Všichni jsme pozváni, abychom zakusili dobrotu Boha, který se ze všeho nejvíc – tak to ostatně ukazují i dvě předcházející podobenství o ztracené ovci a ztracené minci – raduje ze znovunalezení a obrácení ztraceného hříšníka. Jsme pozváni, abychom zakoušeli dobrotu Boha v jeho blízkosti, v jeho následování, v pokorném přátelství s ním i se všemi, kteří se ke Kristu navra cejí.

Podobenství o marnotratném synu, kdy milosrdným otcem je jednoznačně Ježíš, nám tak ukazuje jeden z nejvýraznějších projevů vtěleného Boha: že milosrdně odpouští. Mladšímu a jistě i staršímu synu.

Hříšný člověk bez Božího odpuštění nemůže přežít. To je veliké povzbuzení pro všechny mladší syny se k Bohu navrátit, ať se dostaneme na sebevětší scestí. Je to ale i povzbuzení pro všechny starší syny, máme-li pocit, že jsme zrovna Bohu nějak blízko, abychom se radovali z této blízkosti, vnímali svou odměnu už v možnosti pracovat pro Boží věc a hlavně abychom – po vzoru Kristově – odpouštěli druhým a přijímali je.

Možná může být celé podobenství shrnuto do jednoho známého úsloví, které bývá někdy u dveří starých kostelů: „Nikdo není tak hříšný, aby dovnitř nemohl, nikdo není tak svatý, aby dovnitř nemusel.“ Přičemž ono „uvnitř“ je právě otevřená náruč Pána Ježíše…

P. JAN HOUKAL


 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 14 31. března – 6. dubna 2020

Anketa mezi kněžími: Jak se proměnila vaše služba?

Zeptali jsme se kněží, jaké cesty a způsoby doprovázení farníků volí v těchto dnech a jak se změnila pastorace v jejich farnosti.

celý článek


Zjišťujeme, že svět je křehký

To, co žijeme nyní, může být jen malá ochutnávka krize, kterou může vyvolat změna klimatu – upozorňuje lucemburský arcibiskup JEAN-CLAUDE HOLLERICH SJ, předseda Komise…

celý článek


Jak slavit v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem, kdy bohužel distribuce Katolického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay