Homilie: Ježíš nás vyzývá: Věřte celou bytostí!

Vydání: 2016/40 Papež: Svatý je jen mír, nikoli válka, 27.9.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Evangelium nám ukazuje lidskou stránku apoštolů, kteří prosí Ježíše o více víry. Znamená to, že jí mají málo? Nebo nevědí nic o tom, co „obyčejná“ víra dokáže?

Pánova odpověď ukazuje na tuto druhou možnost: „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!‘, poslechla by vás.“ O zrnu čteme u Marka (4,31): „Když se (hořčičné zrno) zasévá do země, je menší než všechna semena na zemi.“ Minimum víry, to chce Ježíš říci svým podobenstvím, stačí k vytržení stromů nebo k přenášení hor. Ostatně často ve svých podobenstvích používá silný kontrast, když teď malému semínku přisuzuje velkou sílu působící i na značnou vzdálenost. Učedníci by chtěli mít větší víru, ale slyší odpověď, že stačí její minimum, aby dokázala obdivuhodné věci. Jde o naprostou důvěru v Boží moc a sílu, tedy nikoli ve vlastní možnosti. Evangelista zmiňuje v dalším neužitečné služebníky, kde se mluví o bezpodmínečné službě těch, kteří uznávají Boha jako svého jediného pána, jemuž slouží ze vší moci a síly.

Ježíš objasňuje apoštolům při poslední večeři, že je vinným kmenem a oni jsou ratolestmi: „Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.“ A následuje jeho příslib, že se pak osvědčí jako jeho učedníci. To znamená, že schopnost hlásat Boží království nepramení z nich, ale z Pána, který je poslal. Zde se potvrzuje, že na rozdíl od domnění apoštolů nejde o slabou nebo silnou náklonnost, ale o víru jako takovou. Ten, kdo nevěří, je zahleděn pouze na sebe a na vlastní schopnosti a možnosti. Na rozdíl od takového postoje, i dnes bohužel velmi rozšířeného, věřící člověk vnímá svým rozumem i srdcem Boží přítomnost a pevně důvěřuje jeho moci a lásce. Kdo takovou víru vyznává celou svou bytostí, i když ji nedokáže vyjádřit slovy a považuje ji za slabou, může dokázat i nemožné. Je schopen přijmout svůj život se vší jeho nejistotou a nedostatečností, se všemi riziky a nebezpečími, a s nejistou a nepřehlednou budoucností. Obstojí ve všech zkouškách, protože s veškerou nadějí vzhlíží k Hospodinu. Filozof K. Říha SJ v jednom kázání řekl: „Abychom přítomnost Božího království zakusili, potřebujeme nové smysly a nové srdce. Jen pokud budou naše smysly i srdce očištěny a proměněny, budeme vidět neviditelné světlo a cítit blažený dotyk Boží blízkosti. Nebudeme vidět jen černé dřevo kříže, ale budeme vnímat i neviditelné paprsky, které z něho vycházejí. Naše víra bude pak živá a účinná.“ Záleží tedy na nás, zda umožníme světlu Ducha Svatého, aby zcela prozářilo naši bytost a pomohlo v nás uskutečňovat odvěký Boží plán.

P. Miloslav Fiala OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 33 9. – 15. srpna 2022

Tisíce mladých lidí míří do Hradce Králové

Tento týden v Hradci Králové probíhá dlouho připravované Celostátní setkání mládeže, jež se koná jednou za pět let.

celý článek


Nechat se proměnit na Mladifestu

„Na dovolenou do vlastního srdce“ pozval papež František účastníky letošního festivalu mládeže Mladifest na známém hercegovském poutním místě Medžugorji.

celý článek


Je třeba, abychom je brali vážně

V salesiánské komunitě v Brně-Žabovřeskách se P. Libor Všetula věnuje mladým lidem už deset let.

celý článek


Kam kráčíš, člověče?

Kromě toho, že jsem knězem, jsou rána, kdy kolem druhé nebo třetí vstávám a jdu řídit autobus pražské MHD. Jsem člověk jako každý jiný.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay