HOMILIE: Dvě otázky aneb za koho jej pokládáme?

Vydání: 2022/25 Papežská audience pro premiéra Fialu, 14.6.2022

V evangeliu této neděle slyšíme dvě Ježíšovy otázky: „Za koho mě lidé pokládají?“ a „Za koho mě pokládáte vy?“.

Na tu první dostal Pán od svých učedníků celou řadu pohotových odpovědí. Když zazněla ta druhá otázka, učedníci najednou zmlkli a pravděpodobně nastala chvíle trapného ticha. Petr si však dodal odvahy a pronesl odpověď, kterou se ostatní báli vyslovit nahlas.

Kristus dobře znal smýšlení svých učedníků a věděl, jak přízemní jsou jejich představy o poslání „Božího Mesiáše“. Tak jako mnoho tehdejších Židů, i apoštolové se domnívali, že Mesiáš vyžene nenáviděné římské okupanty a obnoví dávnou slávu Davidova království. Kristus však představuje učedníkům postavu Mesiáše v pozapomenutém podání proroků, které reprezentuje Zachariáš z dnešního prvního čtení. Radikální distanc od hodnoty pozemského života spojený s výzvou k následování a přijetí osobního kříže zcela vylučuje všechny mocenské představy o poslání Mesiáše.

Víme, jak na ty dvě otázky z dnešního evangelia odpověděli Kristovi učedníci. Ale jak bychom reagovali my? Odpověď na tu první by nám také nedělala velké potíže. I my bychom dokázali hbitě a pohotově referovat o zmatených postojích a názorech na Ježíšovu osobu mezi lidmi naší doby. A možná bychom dali „patřičně“ a pohotově najevo i své pohoršení nad jejich náboženskou nevědomostí.

Ani odpověď na druhou Ježíšovu otázku by nás neuvedla do velkých rozpaků. Jistě bychom dokázali citovat formuli apoštolského nebo nicejsko-cařihradského vyznání víry i příslušnou pasáž z katechismu. Kristus však od nás očekává, že nezůstaneme u slov.

A jaká by měla být naše odpověď? Nalezl jsem ji v jednom krátkém fiktivním příběhu z vlaku. V kupé jednoho rychlíku cestovala pestrá společnost několika lidí: zapřisáhlý ateista, vysokoškolský profesor filosofie, potetovaný mladík s piercingem v nose a babička s malým vnukem. Když se otevřely dveře kupé, cestující začali mimoděk hledat své jízdenky. Ale na prahu nestál očekávaný průvodčí, nýbrž asi třicetiletý, dlouhovlasý a vousatý muž, oblečený do dlouhé bílé tuniky a tmavomodrého pláště. Všichni si ho udiveně prohlíželi. Jako první se vzpamatoval ateista se svou uštěpačnou poznámkou o náboženské propagandě. Profesor konstatoval, že by se docela rád seznámil s největším myslitelem všech dob. Mladík uznale ocenil originální vizáž neznámého muže a pozval ho na pivo. Stará dáma se pokřižovala a zmohla se jen na nesrozumitelný zbožný povzdech. Muž stojící ve dveřích kupé se beze slova otočil a šel dál. Jen malý chlapec opustil své místo vedle babičky a rozběhl se za ním.

P. LADISLAV HOJNÝ, duchovní správce z Malých Svatoňovic

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 5 31. ledna – 6. února 2023

Co popřát novému prezidentovi

Ke gratulacím nově zvolenému prezidentovi ČR Petru Pavlovi se připojují i představitelé církve. „Nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály…

celý článek


Není čas naříkat, ale rozhlížet se

Co je církev? Říkáme, že je Kristovo Tělo – a já věřím, že Bůh jej v tomto světě nenechá zaniknout. Dosud se totiž církev dostala i přes sebevětší krize a byla…

celý článek


Proč nás volby rozdělily a co s tím

Důležitý problém kolem prezidentských voleb je „polarizace společnosti“, tedy to, že se lidé o kandidátech a jejich názorech často hádali a někdy i rozkmotřili. A…

celý článek


A stíháš dělat ještě něco?

S narozením prvního potomka si maminky začnou klást otázky: Neztratím se v nekonečném kolotoči krmení, přebalování a péče o domácnost? A kde najdu čas pro sebe, manžela, Boha?

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay