HOMILIE: Duch Svatý je silou lásky

Vydání: 2022/23 Pavel Konzbul v čele brněnské diecéze, 31.5.2022

Padesátý den po Velikonocích, kdy židé slavili svátek týdnů připomínající dání Desatera, se naplnilo Joelovo proroctví, že Boží Duch bude vylit na všechny lidi, a Kristův slib, že bude seslán Přímluvce jako síla jeho přítomnosti po jeho odchodu do nebe – je opravdu seslán Duch Svatý. V křesťanské liturgii se tento den pro svou velikost stává jedním ze tří Božích hodů, abychom jej prožili i my jako „čas“ Boží.

S představou Ducha Svatého je to ze všech tří Božích osob Trojice asi nejsložitější. Jestliže Otce vnímáme jako Boha, Syna jako Ježíše Krista, tak v případě Ducha je to ještě těžší. Už biblická tradice nám však pomáhá obrazy, které jsou vlastně odrazy jeho působení: Duch Svatý je zakoušen ne nepodobně ohni, vodě a větru. Ne náhodou jsou to tři živly oživující zemi, tři ze čtyř elementů světa starověké kosmologie.

Živel je od slova „život“. Naši předci tak nazvali oheň, vodu a vítr, protože mají v sobě pohyb, jsou mocné a nedají se nikdy docela podmanit. Země by bez nich nemohla být živou zemí; bez světla a tepla, vzduchu a větru a bez vody není život, bez živlů by země zůstala pustá a prázdná.

Duch Svatý, dech Boží (v hebrejštině je „duch“ ženského rodu) je dárcem veškerého života a energie na zemi, protože sám je Božím životem. S trochou teologické nadsázky řečeno, Otec je dárcem veškerého bytí, dílem jeho „ruky“ Syna je tvar a podoba stvořeného, dílem „ruky“ Ducha je život a energie. A protože Duch je v Bohu Láskou mezi Otcem a Synem, podstatou života a energie na zemi je jedině láska, která je a dává se dál, láska, kterou svobodou obdařený člověk má vědomě přijmout, žít a dát také dál.

Duch Svatý je silou lásky, je nám nabídnut jako její zápal, světlo, dech a rosa. Sedm darů pojmenovává oblasti jeho působení. Láska by měla pronikat celou naší existencí, měla by tvarovat naše bytí a činění. Měla by být nejniternějším pohybem hýbajícím našimi myšlenkami, slovy a skutky. Ne nepodobně dechu života oživujícímu naše tělo.

A kdy jindy než na Boží hod svatodušní je příhodnější čas se ptát, zda a nakolik je láska k Bohu, lidem a světu opravdu živlem – ohněm, vodou a větrem – naší pozemské existence. A co děláme pro to, aby tomu tak bylo.

Láska je tajemný dar Boží, rozhoří se a je. Jako pomoc k lásce nám, slabým lidem, byla dána víra, klíč otevírající Boží svět, abychom se s Bohem-Láskou setkávali, nechali se jí měnit a čerpali její sílu. Nevede-li nás naše křesťanství ke skutečné lásce, jsme vlastně nejubožejšími ze všech lidí; podobně nejubožejšími, jako kdyby Kristus byl nevstal z mrtvých. Konkrétní podoba lásky je totiž nejdůležitější přítomností Vzkříšeného ve světě, silou Ducha Svatého.

P. JAN HOUKAL, duchovní správce u Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze

 



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 26 21. – 27. června 2022

Do služby se chystá 11 novokněží

Od soboty je brněnská diecéze bohatší o tři kněze a jednoho jáhna. Tento víkend následují kněžská svěcení v Olomouci a Českých Budějovicích. Další bude 2. července…

celý článek


Rodinný poklad církve

V lednu letošního roku papež František jmenoval učitelem církve Ireneje z Lyonu. Hlavní přínos tohoto světce z 2. století podle příslušného dekretu spočíval v tom,…

celý článek


I přes bouřky zažíváme milost

Poslední květnový den si želivská kanonie premonstrátů zvolila nového opata. Stal se jím čtyřicetiletý P. TADEÁŠ RÓBERT SPIŠÁK OPraem.

celý článek


Vysoká inflace jako mor společnosti

Inflace se po dlouhé době vynořila z temnot, kam ji svět v osmdesátých a Česko v devadesátých letech zahnaly, a ztěžuje nám zase život.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay