HOMILIE: Blahoslavený je ten, kdo zažívá Boží přízeň
Vydání: 2019/7 Ve jménu Boha nelze vést války, 12.2.2019
Minulý týden jsme četli o povolání Izaiáše a Petra ke službě. V základu povolání bývá prožitek posvátna, setkání s jinakostí Boha, tak odlišného od všeho ve světě. Dnes nám Boží slovo ukazuje, co to znamená být učedníkem Božího království.
Prorok Jeremiáš ve výstižném obrazu dvou stromů srovnává životní směřování člověka zakotveného v důvěře vůči Hospodinu a člověka opřeného o druhé lidi. Jeremiášův obraz doplnil pak 1. žalm, který zazněl po prvním čtení. Mohli jsme si povšimnout, jak veliký prostor v něm žalmista dává obrazu života člověka poslušného Božímu zákonu: je jako zelený strom, jehož listí nevadne, vydávající v pravý čas ovoce, jemuž se všechno daří, o jehož cesty dbá Hospodin. Naproti tomu člověk svévolný je popsán velice stručně obrazem plevy, kterou rozhání vítr, a jehož život skončí záhubou.
Co znamená být učedníkem Božího království? Jedním z typických textů jsou určitě Ježíšova blahoslavenství. My jsme četli Lukášovu verzi, kde jsou blahoslavenství čtyři, doplněná o čtyři „běda“. Blahoslavený je v Bibli ten, kdo je šťastný, úspěšný, kdo zažívá Boží přízeň, kdo však pro to musel sám něco udělat. Ježíš dnes blahoslaví chudé, hladové a plačící, ale také ty, kteří v důsledku příslušnosti k Ježíšovi zakoušejí zlobu druhých…
Chudý je ten, kdo je závislý na slitování druhých. Podobně jsou na tom hladoví. Hlad zde pravděpodobně zastupuje každý stav nouze člověka, o kterém Ježíš předpovídá, že Bůh ho nasytí. Plačící jsou pak ti lidé, které zasahuje velké neštěstí, bolí je to, a proto naříkají. Těm se zaslibuje, že Bůh setře každou slzu z očí … A nebude už pláč ani bolest… (Zj 21,4).
Naproti tomu ti, kdo nyní žijí v nadbytku, mohou být svým bohatstvím tak ukolébáni, že nejsou schopni uznat svou závislost na Bohu a připustit si otázky po svém konečném údělu. V takové situaci snadno člověk přehlédne chudého u svých dveří, jak to výstižně Ježíš popisuje v podobenství o chudáku a Lazarovi. Lidi, kteří nemají problémy se zajištěním svého živobytí, a proto se nyní smějí, Ježíš varuje, aby se ve své nasycenosti a spokojenosti nestali nevšímavými k druhým.
Ježíšovi učedníci však nebyli jen chudí, hladoví a plačící, ale také pronásledovaní. Jejich odmítání a diskriminace, které zakouší od okolního světa, je Ježíši připodobňují. Ježíš je povzbuzuje: tak to prostě je, když je člověk prorokem. Jen falešné proroky lidé chválili.
Co v nás vzbuzují tyto texty? Blahoslavenství rozhodně nejsou pokyny k jednání. Mnohem spíše jsou to přísliby pro všechny, kdo se v nich poznají.
P. ŘEHOŘ ŽAČEK OPraem.
Sdílet článek na:
