Homilie: Bděle čekejme na Pána, abychom se s ním setkali

Vydání: 2016/32 Papež František: Nenechte se odradit, 5.8.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Ježíšovi služebníci – a těmi jsme všichni – mají jako onen hospodář z evangelia bdít a očekávat Pánův příchod: lampy víry mají hořet, ať je půlnoc nebo den. Neznamená to ovšem nedělat nic a jen čekat se založenýma rukama. Darovaný čas máme plně využít k plnění úkolů odpovídajících poznané Boží vůli, a přitom se neuzavírat do sebe, ale nezanedbávat ani své bližní.

Liška v Exupéryho Malém princi dobře radí i nám, když říká: „Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“ Naše odpovědnost se tedy vztahuje na rodinu, sousedy, spoluzaměstnance, bratry a sestry ve víře, ale i na hladové a uprchlíky. I o nich platí, že cokoliv jsme učinili (nebo ne) pro jednoho z maličkých, učinili jsme (nebo také ne) pro Pána. V každém člověku, na něhož se vztahuje naše odpovědnost, je skryta tvář Ježíše Krista. Tu bychom zneuctili, kdybychom šli kolem nevšímavě, podobně jako kněz a levita u Jericha, a byli bezohlední a sobečtí vůči bližním, ať jde o kohokoli. Naopak jsme-li náležitě bdělí a cítíme-li svou odpovědnost vůči Bohu, Pánu všeho tvorstva, a Ježíši Kristu, našemu bratru a zachránci, stáváme se aktivními spolupracovníky Božích plánů. Starozákonní Židé nazývali vědomí své odpovědnosti „životem před Boží tváří“, a proto se stále modlili: „Hospodine, neskrývej tvář před svým služebníkem, buď mi blízko, zastaň se mne.“ (Ž 69) Právě vědomí blízkosti Nejvyššího jim dávala sílu k naplňování své zodpovědnosti vůči jejich nejbližším včetně cizinců.

Nabízí se nám otázka vhodná pro zpytování svědomí: Žijeme vědomě před Boží tváří? Náš Pán nás ujišťuje, že je s námi vždy, ať jsme kdekoli, před ním se nikam schovat nemůžeme. Platí to i pro nevěřící, i když ti to namnoze odmítají a považují za smyšlenku. Je-li naše víra takto „dospělá“, pak nám naše srdce, naplněné shůry darovaným pokojem, stálé připomíná, že nad námi bdí a chrání nás Boží všemocný pohled. Na tuto nadzemskou Boží lásku odpovídáme vděčností a bdělým vztahem k lidem i světu. Prakticky to znamená konat dobro, hlásat a žít pravdu, upevňovat vědomí pevného společenství v rámci církve se všemi, kdo podobně věří – a nikoho z tohoto svazku nevylučovat, ale naopak přispívat podle svým možností a sil k prohloubení víry v Boha a vzájemné důvěry, která má spojovat všechny, slabé i silné, chudé i bohaté, mladé i (často opomíjené) seniory. Využijeme tak své možnosti a ubráníme se rezignaci, kterou někdy pozorujeme ve tváři některých bližních, dokonce i věřících. Nahrává tomu současný zmatek v mnohých myslích, vyvolaný a podporovaný ztrátou ideálů a víry v ochraňující Boží prozřetelnost i působením některých médií. Pociťuje to zvláště mládež a ti, kdo žijí na okraji jinak blahobytné společnosti. To je o důvod víc, proč máme být jako věřící bdělí – a podle toho žít a jednat. Jedině pak budeme svou víru odpovědně přenášet i na druhé.

P. MILOSLAV FIALA OPraem

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 26 21. – 27. června 2022

Do služby se chystá 11 novokněží

Od soboty je brněnská diecéze bohatší o tři kněze a jednoho jáhna. Tento víkend následují kněžská svěcení v Olomouci a Českých Budějovicích. Další bude 2. července…

celý článek


Rodinný poklad církve

V lednu letošního roku papež František jmenoval učitelem církve Ireneje z Lyonu. Hlavní přínos tohoto světce z 2. století podle příslušného dekretu spočíval v tom,…

celý článek


I přes bouřky zažíváme milost

Poslední květnový den si želivská kanonie premonstrátů zvolila nového opata. Stal se jím čtyřicetiletý P. TADEÁŠ RÓBERT SPIŠÁK OPraem.

celý článek


Vysoká inflace jako mor společnosti

Inflace se po dlouhé době vynořila z temnot, kam ji svět v osmdesátých a Česko v devadesátých letech zahnaly, a ztěžuje nám zase život.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay