Historie mariánské svatyně

Vydání: 2004/18 Vstupujeme do EU, 3.9.2004, Autor: Martin Weis

Bazilika minor - chrám Panny Marie na Svatém Hostýně
Trápí mě, že někteří naši souvěrci začínají zpochybňovat poutní místa, zejména mariánská, s poukazem na to, že tamní zjevení a zázraky jsou pouhé mýty a báje. Trnem v oku je těmto lidem zejména Svatý Hostýn a jeho popularita. Prosil bych vás proto, zda by bylo možné zjistit historii hory Hostýna ve vztahu k roku 1241 a činnosti tatarské Zlaté hordy (jednak v okolí Svatého Hostýna, ale i na celém území Moravy). Zajímala by mě i historie tohoto poutního místa.
F. K., Olomoucko


Na tento dotaz nelze vzhledem k vymezenému prostoru pro tuto rubriku odpovědět vyčerpávajícím způsobem, téma je to na knihu. Pokusím se proto ve své odpovědi soustředit jen na nejdůležitější údaje. Úsvit dějin Svatého Hostýna je skryt v přítmí zbožných křesťanských legend, které zaznamenal jezuitský historik Bohuslav Balbín. Podle pověsti je Hostýn spjat již s misí slovanských věrozvěstů, sv. Cyrilem a Metodějem. Ti měli na místě starého pohanského obětiště, které zničili, zbudovat mariánskou kapli a věnovat do ní obraz Panny Marie. Ovšem daleko známější je vámi zmiňovaná pověst o vpádu mongolských Tatarů, kteří měli obléhat křesťanské obyvatele Moravy na Hostýně roku 1241. Podle pověsti, když bylo obleženým nejhůře, na přímluvu Panny Marie zapálil blesk tábor divokých nájezdníků a ti byli od Hostýna zahnáni. Historici k tomu uvádějí, že o střetnutí křesťanských vojsk s Tatary u Hostýna nemáme soudobých písemných zpráv. Považují však za možné, že po krvavé bitvě u Lehnice 9. dubna 1241, ve které byla křesťanská vojska vedená slezským vévodou Jindřichem Pobožným poražena, mohlo dojít k menšímu vojenskému střetnutí s Tatary u Hostýna, když tato nájezdnická vojska táhla Moravou. Vyprávění o statečné obraně Olomouce a hrdinném Jiřím ze Šternberka je známo z tzv. Královédvorského rukopisu, který je autoritami označován za novodobý padělek. Lidová tradice pak zachovala vzpomínku na tatarský vpád na Moravu a dala vznik pověsti, kterou zaznamenal nejenom již zmíněný Bohuslav Balbín, ale i další jezuitský historik Jiří Kruger. První věrohodná písemná zmínka o kapli na Hostýně pochází z roku 1544. Tato kaple byla ale na příkaz nekatolických majitelů panství zničena a k její obnově došlo až v roce 1629. Roku 1658 byla hrabětem Janem Rotalem rozšířena a v letech 1721-1748 přestavěna hrabětem Františkem Antonínem Rotalem v monumentální chrám zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. V době panování císaře Josefa II. byl chrám zrušen, odsvěcen, zbaven mobiliáře a pouti zakázány. Byly obnoveny až v 19. století spolu s obnovou chrámu, která proběhla v letech 1841 - 1845. O rozkvět poutní slávy Svatého Hostýna se nejvíce zasloužil arcibiskup Antonín Cyril Stojan, který inicioval lidovou sbírku na korunovační klenoty pro milostnou sochu Panny Marie. Korunky pak osobně odvezl do Říma, kde je posvětil papež Pius X. Slavnostní korunovace se konala roku 1912. U příležitosti sedmdesátého výročí korunovace pak současný papež Jan Pavel II. povýšil chrám Panny Marie na Svatém Hostýně na baziliku minor. Závěrem bych si dovolil zdůraznit, že posvátnost Svatého Hostýna nespočívá ve starobylých legendách, nýbrž v mnoha milostech, které zbožní poutníci na tomto místě na přímluvu Matky Boží obdrželi. A nikdo už asi nespočítá, kolik proseb zde bylo vyslyšeno, kolik malomyslných zde nalezlo naději a kolik trpících zde získalo útěchu ve svých bolestech.

Dr. MARTIN WEIS, přednášející církevních dějin a teologie spirituality na Teologické fakultě JU v Českých Budějovicích

Svatý Hostýn

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 31 28. července – 3. srpna 2020

Dárek pro adoptivní maminku

Když se nedávno vydala jako každý měsíc paní Barbora do kanceláře Arcidiecézní charity Praha, aby poslala peníze „svým“ čtyřiapadesáti dětem, které podporuje v…

celý článek


Ze zámku do zahrady

Trojí výjimečnost na jednom místě, kterou stvrdil také zápis na seznam světového dědictví UNESCO: to je komplex Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady.

celý článek


Život faráře v pohraničí

Jak se žije v pohraničí? KT se vypravil do Slavonic a Dešné v okrese Jindřichův Hradec. Tamní farář nám dal nahlédnout do své práce i mezilidských vztahů.

celý článek


Ten čas zákonitě musí přijít

Děti odejdou z domova. Vylétnou z hnízda, jak se říká. Pro rodiče to bývá náročné období. Provází je obavy z budoucnosti, ztráta jistot, ale i pocitu vlastní potřebnosti…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay