Glosy
Vydání: 2004/31 Mám strach být ošklivý, 31.10.2004
Příloha: Perspektivy
Starosti o složení příští vlády přehlušily projednávání návrhu školského zákona, i když je z dlouhodobého hlediska pořadí důležitosti obou témat obrácené. - Školský zákon má být víc než jen souborem pravidel provozního fungování a financování rezortu. Oproti jiným obdobným zákonům je jeho konstrukce obtížnější. Takový dopravní zákon vychází ze zajištěných daností: silniční síť máme, vozítek je tady až až, chuti jezdit, převážet apod. jakbysmet. Také u Zákona o státní službě se lze spolehnout na její nesmrtelné trvání i přitažlivost. Čemu má ale sloužit školství? Výrobě specialistů? Získání potřebných papírů? Co si máme představit, když se řekne "vzdělanost"? - Vlády padají a vznikají, zatímco vzdělanost (případně nevzdělanost) národa je nadána mnohem větší setrvačností. Její dnešní neutěšený stav je výsledkem padesáti let lehkomyslného nedbání a ničení. Náprava, je-li možná, bude namáhavější a rozhodně nepotrvá méně než další půlstoletí.***
V roce 2000 papež veřejně poprosil za odpuštění hříchů, jichž se dopustili křesťané, resp. katolíci, v průběhu dějin církve. Nyní tak učinil znovu, tentokrát s ohledem na působení inkvizice. Zdůraznil, že zvěstování víry se má opírat pouze o sílu samotné pravdy a nesmí být spojováno s donucováním a násilím. Podnětem k jeho nynějšímu prohlášení bylo vydání knihy La Inquisizione, která shrnuje výsledky nejnovějšího historického zkoumání. Obavě, že papežovu prosbu mohou nepřátelé církve zneužít proti ní, oponoval při té příležitosti teolog a kuriální kardinál Georges Cottier, podle nějž je očista dějinné paměti přednější.
Působení inkvizice bylo, je a asi i zůstane skvrnou na štítě církve, i když se ve světle objektivního bádání ukazuje, že v praxi se vyskytlo mnohem méně případů mučení a rozsudků smrti, než se obecně soudí. Zlořád však nelze retušovat poukazem na jeho menší rozsah, i když je záhodno vědět, že jeho přehnané zdůrazňování se stalo snadným nástrojem proticírkevní propagandy a že tato jeho obliba potrvá. Zejména dnes, kdy předsudečné vnímání církve ji rádo připodobňuje k moderním totalitním režimům. Kromě snahy poučit máme jediný "protilék": lítost a prosbu o odpuštění. Také nezapomínejme na prevenci, neboť i dnes se mohou nenápadně ustavovat zlořády - skvrny na štítě v příštích časech. Metaforu "domu ze skla" proto berme vážně.
ř Sdílet článek na:
Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články
