Glosa: Plačící ikony

Vydání: 2014/12 Halík získal „náboženskou Nobelovku“, 19.3.2014, Autor: Martin T. Zikmund

V obou zemích, Ukrajině a Rusku, lze údajně asi ve dvanácti klášterech vypozorovat zvláštní jev: plačící ikony. Zpravuje nás o tom s odvoláním na další zdroje německý webový portál kathnet. V pravoslavné tradici prý platí tento úkaz jako znamení shůry vyzývající k pokání a varující před těžkými časy. Podle médií se plačící ikony objevily v klášterech Rostov na Donu, v Oděse, Rivně a v dalších. V Rusku se tento úkaz údajně objevil před říjnovou revolucí v roce 1917 a pak před rozpadem Sovětského svazu. Církevní vyjádření k těmto fenoménům neexistuje. Jisté však je jedno: současným sporem či střetem mezi Ruskem a Ukrajinou pravoslavné křesťanství trpí. Už proto, že Putin se k němu vnějškově hlásí a nejspíš ho i považuje – spolu se svým pojetím vlády a ruského národa (jsou to nejspíš všichni ti, kdo mluví rusky bez ohledu na území) – za pilíř své ideologie. Putin, vyškolen v KGB, ale možná nepostřehl, že náboženství je vskutku věc v první řadě niterná, nic, co by se dalo jen tak exportovat jako spasitelná ideologie made in Russia. Možná se tu nabízí jedna z nemnoha historických příležitostí, kdy se pravoslaví odmítne výslovně identifikovat s politikou cara (Putina). Naznačují to do jisté míry svobodná vyjádření moskevského patriarchy Kirilla. V takovém případě by i to zlé, co v posledních týdnech přichází z Moskvy, mohlo posloužit k dobrému. Nebudou-li plakat jen ikony, nýbrž též církevní představitelé, bude šance ze současné šlamastiky vytěžit i tuto lekci: křesťanské víře nikdy neprospěje, je-li šířena mečem. Nota bene ve jménu nacionální ideje. Pokud se totiž národ a mocenské nároky staví na tutéž úroveň jako víra – tím spíše ve vztahu k sousední zemi souvěrců – je proč plakat. Ponižují se tím totiž vlastní bratři.

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 5 31. ledna – 6. února 2023

Co popřát novému prezidentovi

Ke gratulacím nově zvolenému prezidentovi ČR Petru Pavlovi se připojují i představitelé církve. „Nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály…

celý článek


Není čas naříkat, ale rozhlížet se

Co je církev? Říkáme, že je Kristovo Tělo – a já věřím, že Bůh jej v tomto světě nenechá zaniknout. Dosud se totiž církev dostala i přes sebevětší krize a byla…

celý článek


Proč nás volby rozdělily a co s tím

Důležitý problém kolem prezidentských voleb je „polarizace společnosti“, tedy to, že se lidé o kandidátech a jejich názorech často hádali a někdy i rozkmotřili. A…

celý článek


A stíháš dělat ještě něco?

S narozením prvního potomka si maminky začnou klást otázky: Neztratím se v nekonečném kolotoči krmení, přebalování a péče o domácnost? A kde najdu čas pro sebe, manžela, Boha?

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay